(Progressive Retinal Atrophy, progresivní atrofie sítnice)

PRA DNA test spolehlivě určí, zda-li je váš pes PRA negativní, PRA přenašeč nebo PRA postižený. Pro testování DNA se používá vzorek slin. Je vhodný pro následující plemena psů:

  Australský honácký pes, Americký kokršpaněl, Americký eskimo, Chesapeake Bay Retriever, Čínský chocholatý pes, Anglický kokršpaněl, Entlebuchský salašnický pes, Kuvasz, Lapinporokoira (Lapponian Herder), Labradorský retriever, Nova Scotia Duck Tolling Retriever, Portugalský vodní pes, Laponský pes (Ruotsinlapinkoira), Lapinkoira (Suomenlapinkoira), Silky teriér, Australian Stumpy Tail Cattle Dog, Toy pudl, Irský setr, Welsh Corgi, Sloughi, Knírač malý, Trpasličí pudl

  PRA, atrofie sítnice, nebo retinální progresivní atrofie označuje několik rozdílných onemocnění sítnice. Všechny typy jsou dědičné. Porucha způsobuje degeneraci a postupné odumíraní světločivných buněk (tyčinky a čípky) sítnice v zadní části oka. Pes může být postižen tímto onemocněním, i když se v časném vývoji zdá, že se tyto buňky vyvíjejí normálně. Byla poprvé diagnostikována u gordonsetrů v roce 1911, v následujících letech byla zjištěna u většiny chovaných plemen. Prvním projevem nemoci je ztráta funkce tyčinek, což vyústí v šeroslepost. Poté přestávají fungovat i čípky, což u většiny psů vede až úplné slepotě. Toto onemocnění je zvlášť zákeřné v tom, že se projeví až kolem 4–6 roku, u některých plemen ještě později, což může mít katastrofální následky pro chov.

PRA je autosomálně recesní porucha, tento termín znamená to, že vyskytuje-li se gen pro PRA pouze v jedné kopii, onemocnění se nevyvine. Někteří jedinci tedy nemusí být nemocí postižení, ale pouze ji přenášejí. U přenašečů se žádným očním testem přítomná kopie genu neprojeví. V tom tkví další nebezpečí, nemoc se bez jakýchkoliv příznaků šíří mezi zvířaty. Křížením přenašečů se však narodí postižený potomek.

Na základě našeho DNA testu pro PRA lze se stoprocentní pravděpodobností zjistit, zda testované zvíře neobsahuje PRA gen, zda je přenašečem nebo postiženým PRA.

(Congenital Stationary Night Blindness (CSNB), kongenitální noční slepota, přesný překlad: vrozená stacionární noční slepota)

CSNB DNA test spolehlivě určí, zda-li je váš pes CSNB negativní, CSNB přenašeč nebo CSNB postižený. Je vhodný pro Briardy. Pro testování DNA se používá vzorek slin.

  Kongenitální noční slepota je dědičné onemocnění očí, typické pro Briardy. Postiženým psům se zhoršují funkce světločivných tyčinek a čípků. Prvním projevem je pak slepota ve tmě, kdy denní vidění zůstává v pořádku, nemoc však může vyústit až po úplnou slepotu. Porucha byla nejdříve popsána u švédských psů jako stacionární analogie k lidské kongenitální noční slepotě. Spolu se zhoršením zraku, postižení psi mají extrémní elektroretinogram (ERG - napětí mezi vnitřní a vnější vrstvou sítnice). Další časté vyšetření se provádí oflmoskopem, který umožní pozorování očního pozadí. Obě metody dokáží zjistit až pokročilou fázi onemocnění, ta může být zaměnitelná s jiným poškozením zraku. Navíc u psů, u nichž se onemocnění ještě nevyvinulo, nebo jsou pouze přenašeči, tyto vyšetření nic nezjistí. Onemocnění se může u postižených psů projevit i po několika letech života, kdy gen pro CSNB už může být předán potomkům.

Výskyt onemocnění CSNB lze spolehlivě zjistit pouze DNA testem. Za poruchu je zodpovědná změna na jediném genu, nazvaném RPE65 gen. Došlo mutaci, a to k vypadnutí (deleci) malého úseku DNA, konkrétně o sekvenci čtyř nukleotidů AAGA. U zdravých zvířat se gen RPE65 vyskytuje kompletní ve dvou kopiích, u postižených se dvakrát vyskytuje gen RPE65 bez zmíněné sekvence. Pokud však pes má jednu kopii normální a jednu vadnou, nemoc CSNB se neprojeví a pes bude přenašečem. Tento typ projevu poruchy se nazývá autosomálně recesivní a podobně jako PRA se může nepozorovaně šířit mezi zvířaty. Platí pro něj stejné chovné strategie.

(Multi-Drug sensitivity mutation)

MDR DNA test spolehlivě určí, zda-li je váš pes MDR negativní, MDR přenašeč nebo MDR postižený. Je vhodný hlavně pro kolie. Pro testování DNA se používá vzorek slin.

  MDR je dědičné onemocnění postihující hlavně kolie, šeltie, border kolie, dlouhosrsté vipety, ale i další plemena. Jedincům postiženým tímto onemocněním způsobuje značné potíže podávání některých léčiv. Porucha totiž způsobí neschopnost organismu převést léčiva na odbouratelné metabolity, což způsobí jejich hromadění v těle. Nejvíce jsou zasaženy mozkové tkáně a u postižených psů dochází k narušení nervovým funkcí. Mezi běžné projevy patří deprese, spavost, slinění, rozšíření zornic, poruchy koordinace, svalový třes až ztráta hybnosti, může dojít dokonce i k úmrtí zvířete.   Porucha je způsobena mutací jediného genu, nazvaného mdr1, ale aby se nemoc projevila, musí genom obsahovat narušený gen ve dvou kopiích. Onemocnění je totiž autosomálně recesivní. Vyskytuje-li se mdr1 gen pouze v jedné kopii, nemoc se nevyvine. Někteří jedinci tedy nejsou postižení, ale pouze přenašeči. V tom tkví velké nebezpečí, MDR se nepozorovaně šíří mezi zvířaty. Křížením přenašečů se může narodit postižený potomek.   Na základě našeho DNA testu pro MDR1 lze se stoprocentní pravděpodobností zjistit, zda testované zvíře neobsahuje mdr1 gen, zda je přenašečem nebo postiženým MDR.

(Canine Leukocyte Adhesion Deficiency (CLAD), porucha přilnavosti bílých krvinek u psů)

CLAD DNA test spolehlivě určí, zda-li je váš pes CLAD negativní, CLAD přenašeč nebo CLAD postižený. Je vhodný pro Irské setry. Pro testování DNA se používá vzorek slin.

  Jak je známo už ze základní školy, krev se skládá plazmy a krevních tělísek, a to krevních destiček, červených a bílých krvinek. Zatímco krevní destičky nám v případě potřeby srážejí krev, červené krvinky nás okysličují, bílé krvinky mají na starost boj s nepřátelskými útvary, zajištění naší obranyschopnosti. Hlavním mechanismem takového boje je fagocytóza. Při tomto procesu bílá krvinka cizorodou látku obalí, pohltí a následně zlikviduje. Cizorodou látku zde můžou představovat odumřelé části vlastní tkáně, které by bez odstranění mohly způsobit mnohé potíže, ale hlavně bakterie způsobující onemocnění. Samotná fagocytóza je dějem poměrně složitým, skládá se z několika operací a vyžaduje interakci mnoha proteinů. Mezi nejdůležitější částí patří přilnutí (adhese) bílé krvinky na cizorodou buňku.

CLAD je dědičné onemocnění, které způsobuje nedostatečnou přilnavost bílých krvinek. Bílé krvinky pak nejsou schopné likvidovat všechny cizorodé buňky a tělo tak dostatečně chránit. Prakticky to znamená kolaps imunitního systému. Postižené zvíře se nedokáže vyrovnat s banálními infekcemi, záněty a dalšími bakteriálními potížemi, které by za normálních okolností nepředstavovalya vážnější potíže. U nemocného jedince přetrvávají vysoké teploty a nechutenství, dojede k úbytku hmotnosti. Každé poranění se velmi obtížně hojí. Postižená štěňata umírají brzy na nejrůznější infekce, zánět dásní kostí a kostní dřeně nebo na otoky kloubů, i když jsou léčena obrovskými dávkami antibiotik.
CLAD je analogií stejné nemoci u lidí (LAD) a dobytka (BLAD), CLAD byl ovšem nalezen pouze u Irských setrů.
Ačkoliv postižená zvířata umírají již jako štěňata, tudíž je malá šance, že by své poškozené geny mohly předat potomkům, přesto je důležité onemocnění věnovat pozornost. CLAD je autosomálně recesivní onemocnění. To znamená, že aby se nemoc projevila, musí se u jedince objevit dvě kopie poškozeného genu. Pokud má zvíře jen jednu kopii, stává se přenašečem a u jeho potomků se poškození může objevit. DNA test dokáže spolehlivě rozhodnout, zda zvíře negativní, přenašeč nebo postižené CLAD.

Možné výsledky DNA testu na PRA, CSNB, CLAD:

S informací o stavu zvířete je možné chov vést cíleně tak, aby se onemocnění PRA a CSNB nevyskytlo:

obdobně je možné ovlivňovat chov, aby se nevyskytlo onemocnění CLAD:

objednávka >>