Česká oblast byla osídlena již před několika miliony let. Za tu dobu až do dnešních dnů se na našem území vystřídalo mnoho různých kultur a národů. K historicky nejznámějším patří Keltové, Germáni a samozřejmě Slované.
To a ještě mnohem více je dnes možné zjistit u každého člověka díky poznatkům molekulární genetiky a jejich aplikací při genealogickém výzkumu. Informace o svém původu si nosí každý člověk ve své genetické výbavě - DNA. Díky molekulární genetice je dnes možné v těchto genetických "záznamech" hledat a číst. Do minulosti tak lze nahlédnout hlouběji než prostřednictvím matrik, soupisů obyvatelstva, církevních záznamů nebo jiných historických pramenů.
Každý kdo pátral po původu svých předků v archivech a matrikách narazil dříve či později na hranici, za kterou již byly záznamy nejasné, nebo se ztrácely úplně. Zápisy ve vaší DNA však hovoří jasně i po několika tisících let. A tak i dnes je možné např. zjistit, že dávní otcové určitého konkrétního člověka žili před 20 tisíci lety na Pyrenejském poloostrově, kde zimovali během poslední doby ledové, že se následně usadili v západní Evropě v oblasti dnešní Francie, a že to byli lidé, kteří hovořili některým z románských jazyků. Jiný člověk má ve své DNA zprávu o tom, že jeho předkové pochází z východní Afriky, při svém putování došli na Blízký východ, že přebývali na území dnešního Řecka nebo Makedonie, a že pravděpodobně jako obchodníci ze Středomoří došli až do stření Evropy včetně Čech a Moravy.
Jak pracuje genetická genealogie
Přestože jsou geny při každém předání z generace na generaci důkladně promíchány (každý člověk dědí jednu sadu genů od otce a jednu od matky), jsou v genetické informaci - DNA - každého člověka části, které se mění jen velmi vzácně a po mnoho generací zůstávají neměnné. Jinými slovy, stejnou sadu či kombinaci genetických znaků, které tvoří tuto téměř neměnnou část DNA, a kterou nosíte vy ve své genetické informaci, nosil již váš pra, pra, pra, pra ………….předek.
V rámci DNA savců a tedy i člověka existuje navíc část, která se dědí pouze v otcovské linii tzn. pouze z otce na syna. Tato zvláštní část DNA se nazývá Y chromozomální DNA nebo také Y-DNA a právě zde se nalézají výše zmiňované znaky, které se v průběhu generací nemění. Analýzou těchto znaků v Y chromozomální DNA lze odhalit původ a historii otcovské linie každého člověka.
Výzkumy prováděné u různých národů a etnik ukázaly, že různé typy populací např. germánské obývající Skandinávii, jihoslovanské obývající oblast okolo Jaderského moře nosí v Y – DNA sady znaků, které jsou charakteristické právě pro ně. Porovnáním těchto charakteristických znaků lze zjistit, jakého jsou daný člověk nebo skupina lidí geograficky - genetického původu. Jinými slovy zda mají geneticky např. blíže spíše k lidem germánského nebo slovanského původu a z které části Evropy nebo světa pocházejí.
DNA test původu Y (mužská linie)
Tuto Y-chromozomální DNA však mají pouze muži, u žen se nenachází, a tak ze vzorků ženské DNA nelze původ jejich Y otcovské linie vyčíst. Lze toho však dosáhnout nepřímo analýzou DNA některého z mužských potomků otcovské linie příslušné ženy ( ideálně jejího otce, bratra, strýce z otcovy strany apod.).
Kromě Y chromozomální DNA, která ukrývá tajemství otcovských linií existuje ještě tzv. DNA mitochondriální, ta naopak nese záznamy o původu a historii předků v mateřské linii. Jinými slovy zde je ukryta historie matek daného člověka. Tuto mitochondriální DNA mají jak muži, tak ženy.
více o analýze otcovské linie >>
DNA test původu X (ženská linie)
Každý člověk dědí svou mtDNA po matce, nikdy od otce. Matka kohokoliv z nás ji zdědila od své matky, a ta zase od své, a tak dál do minulosti, až k pramatce celé mateřské linie. Mitochondriální DNA proto nese informace starší než jakýkoliv psaný záznam vytvořený člověkem.
Dlouholetým genetickým výzkumem bylo prokázáno, že veškeré mateřské linie se někde v minulosti navzájem spojují. Informace o takovýchto souvislostech jsou napsány v lidské mtDNA. Lidé, kteří nesou ve své mtDNA stejné údaje o stejném spojení své mateřské linie, lze zařadit do skupin, z nichž každá má svou dávnou „pramatku“. Ta dala vznik všem mateřským liniím lidí v příslušné skupině. V současné době je např. pro evropskou populaci (míněni jsou rodilí Evropané) známo sedm takovýchto geneticky odlišných skupin. To znamená, že mateřská linie každého jednoho Evropana, pokud se nepřistěhoval nedávno třeba z Afriky nebo z Japonska, pochází z jedné ze sedmi genetických pramatek.
V některých populárně vědeckých publikacích se jim říká sedm dcer Eviných.
více o analýze mateřské linie >>
objednávkový formulář >>
