aktuality v oblasti genetiky



13.12.2018  - Dcera se díky testům DNA setkala s biologickou matkou. Po téměř 70 letech
16.11.2018  - Rušno kolem spisu Čapí hnízdo. Inspekce si přišla pro otisky a DNA vyšetřovatelů
22.05.2018  - Co o ženách prozradí dlouhé prsty, velká prsa nebo barva vlasů
21.05.2018  - KOMENTÁŘ: Velký pátek, konečně začne platit GDPR – Václav Klaus ml.
20.05.2018  - Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM má nový DNA izolátor
26.04.2018  - Ve dne strážce zákona, v noci vrah. Kalifornský zabiják byl celé roky policistou
19.04.2018  - Psi, kteří odhalují rakovinu. Mladí genetici v Kopřivnici spustili unikátní výzkum
16.03.2018  - Polák strávil 18 let ve vězení za vraždu nezletilé, byl nevinný
16.03.2018  - Rok ve vesmíru pozměnil část astronautových genů
28.02.2018  - Tajemství upírů odhaleno, na krvi přežijí díky vzácné konstelaci genů
28.02.2018  - Herečce Barbře Streisandové se stýskalo po psovi, nechala si naklonovat dva nové
23.02.2018  - Koně Převalského nejsou divoká zvířata, zjistili vědci, kteří pátrali po jejich předcích
09.02.2018  - První Britové měli tmavou pleť, ukázala analýza DNA
09.02.2018  - České vědkyni se podařilo vytvořit geneticky modifikované křečky
29.01.2018  - Češi jsou genetickým mixem všemožných skupin. Ryze slovanské geny mají pouze tři lidé z deseti
17.01.2018  - Policie sbírá DNA i obětem krádeží. Lze to odmítnout
15.01.2018  - Ženy jsou odolnější než muži. I během krize žijí déle, zjistili vědci
07.01.2018  - Alkohol poškozuje kmenové buňky

Dcera se díky testům DNA setkala s biologickou matkou. Po téměř 70 letech


První setkání s biologickou matkou prožila Američanka Connie Moultroupová z města Richmond ve státě Vermont až po 69 letech. Pomohl jí k tomu rozbor DNA, který odhalil, že její matkou je dnes 88letá Genevieve Purintonová z Tampy. Ta porodila své jediné dítě v roce 1949. O jejich setkání informoval server abcnews.com.

Když před téměř 70 lety porodila tehdy 18letá Purintonová nedaleko Chicaga dceru, zřejmě netušila, že ji poprvé uvidí až v dalším tisíciletí. Personál porodnice tehdy svobodné matce oznámil, že dítě při porodu zemřelo. Jak řekla deníku New York Times, nehádala se, ani nechtěla vidět úmrtní list, což podle ní byla chyba, kterou připisuje tehdejšímu mládí.

Její dcera byla ve skutečnosti adoptována rodinou z jihu Kalifornie a svou biologickou matku neznala. Až když nedávno podstoupila test DNA pro společnost Ancestry, která pomáhá lidem určovat jejich původ, dozvěděla se Connie Moultroupová informace o své sestřenici, jež ji dovedly až k matce.

Moultroupová se dostala k dokumentům o adopci, již zařizoval tehdejší lékař v porodnici, která v současné době již neexistuje. Podpis matky byl připojen. „Neměla jsem ponětí, co jsem podepisovala,“ řekla Purintonová.
Matka s dcerou mají stejné záliby

Matka s dcerou se poprvé setkaly v Tampě začátkem prosince. „Snila jsem o tom celý život,“ řekla o setkání dcera. „Pamatuju si, že už když mi bylo asi pět, přála jsem si matku poznat,“ doplnila.

Při jejich shledání nemohl nikdo pochybovat, že se potkala rodina. Kromě viditelné podobnosti mají obě ženy zálibu ve vaření a háčkování. Moultroupová se rovněž dozvěděla, že ze strany svého biologického otce má dvě nevlastní sestry. Purintonová zase není už jen matkou, ale také babičkou a dvojnásobnou prababičkou.

Mezi lety 1945 a 1973, kdy byla ve Spojených státech interrupce nelegální, byly stovky tisíc žen přinuceny vzdát se vlastních dětí.


Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Rušno kolem spisu Čapí hnízdo. Inspekce si přišla pro otisky a DNA vyšetřovatelů


Za vyšetřovateli kauzy Čapí hnízdo Pavlem Nevtípilem a jeho kolegy přišli před prázdninami příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Dožadovali se předání vyšetřovacího spisu k Čapímu hnízdu a s ním souvisejících dokumentů. Ale především chtěli vyšetřovatelům odebrat otisky prstů a DNA.

Žádný podobný případ jako je vyšetřování údajného padesátimiliónového dotačního podvodu známého pod názvem Čapí hnízdo nebudil v poslední době takovou pozornost nejen u veřejnosti, ale také v policejních kruzích.
Poté, co televize Seznam odvysílala třaskavé prohlášení syna hlavního podezřelého Andreje Babiše juniora o nedobrovolném pobytu na Ukrajině kvůli jeho závažné psychické nemoci, se rozehrává nejvypjatější fáze příběhu.

Premiér Andrej Babiš, u něhož existuje vážné podezření nejen z dotačního podvodu, ale i z možného ovlivňování vyšetřování, mezitím přes média vzkázal, že v žádném případě neodstoupí. A podpořil ho i prezident Miloš Zeman, který se nechal slyšet, že i po případném vyslovení nedůvěry Poslaneckou sněmovnou Babišovu kabinetu, by miliardáře slovenského původu opět pověřil sestavením vlády.

V přetlaku posledních zjištění poněkud zapadají podstatné informace, které vyšetřování Čapího hnízda od počátku provázejí. A to nebývalý tlak na vyšetřovatele Pavla Nevtípila a dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha.

Ministerský předseda Andrej Babiš detektiva Nevtípila spojuje delší dobu s lobbistou Ivo Rittigem a jeho právníky. Snaží se vytvořit zdání, že si jeho likvidaci objednali političtí protivníci nebo v horším případě jakási blíže nespecifikovaná mafie.
Do mediální ofenzivy pak Babiš vpasoval i žalobkyni pražského Městského státního zastupitelství Dagmar Máchovou, toho času jednu z obviněných v kauze „Beretta“. Ta přitom prokazatelně neměla s Čapím hnízdem nic společného.

Tlaky ovšem neustávají. Babiš a jeho okolí chce totiž zjistit, kdo mohl vynést z vyšetřovacího spisu dokument z britské banky HSBC, který konkrétně popisuje aktivní zapojení Agrofertu a Babiše do kauzy Čapí hnízdo. Kopie dokumentu se před více jak rokem objevila na twitterovém účtu Julius Šuman.
Šuman je krycí jméno důstojníka Státní bezpečnosti, který měl před rokem 1989 Babiše verbovat do služeb komunistické tajné policie. V této souvislosti už Babiš mnohokrát zmínil bývalé příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace – civilní rozvědky, kteří podle něj za twitterovým účtem stojí.

Dejte nám to! 

Česká justice v této souvislosti zjistila, že do zjišťování původu úniku dokumentů banky HSBC byla pod taktovkou Vrchního státního zastupitelství v Praze zapojena i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Andrej Babiš podal kvůli možnému úniku popisovaných materiálů trestní oznámení a v mezičase stačil ještě vyvinout intenzivní tlak na šéfa GIBS Michala Murína, který ke konci dubna rezignoval.

Ještě než Murína nahradil státní zástupce Radim Dragoun, pocítili detektivové z pražské policejní správy sílu svého protivníka. Na přelomu května a června na ně podle několika důvěryhodných zdrojů České justice nastoupili tři inspektoři GIBS s tím, že chtějí spis a zároveň chtěli odebrat vyšetřovatelům otisky prstů a vzorky DNA.
Akci měl podle zjištění České justice vést Michal Turnhöfer ze středočeské GIBS, který se zabývá údajnými úniky z vyšetřování na základě Babišova trestního oznámení. Turnhöfer už kvůli tomu vyslýchal některé novináře, například Sabinu Slonkovou z televize Seznam. „Minulý týden jsem absolvovala výslech na GIBS. Otázka byla jediná: V kolik hodin přesně jste se 10. srpna 2017 dozvěděla, kdo další kromě Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka bude stíhaný v kauze Čapí hnízdo. Takovou věc už si samozřejmě po osmi měsících nemůžu pamatovat, což muselo být jasné i vyšetřovatelům,” sdělila Sabina Slonková České justici v dubnu.

Na návštěvu inspektorů pražští detektivové podle všeho jen tak nezapomenou. Otisky ani vzorek DNA nakonec neodevzdali, inspektoři si odnesli část spisu, přestože má jeho kopie v držení pražské Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze jako dohledový orgán nad vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Popisovaná návštěva je také jedním z důvodů, proč na konci roku odejde do civilu náměstek pražské policie Ivan Smékal, o jehož odchodu Ekonomický deník informoval na konci září .

„Přišel Michal Turnhöfer a s ním další dva lidi GIBS, státní zástupce s nimi nebyl. Ohlásili se u Smékala a on je poslal za Miloslavem Kocénem z hospodářské kriminálky. Inspektoři řekli, ze chtějí spis ve věci farma Čapí hnízdo a nějaké další věci ke spisu. Něco si vzali a dále chtěli od Pavla Nevtípila a jeho lidí otisky prstů a DNA. Všech, kteří kdy měli spis v ruce. Nevtípil jim řekl, že klidně, ale pak, že musejí vzít otisky prstů i poslancům, kteří se spisem seznamovali kvůli vydání Andreje Babiše a místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Nevtípil s Kocánem jim také řekli, že jim nedají ani žádné dokumenty, protože nemají souhlas dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha, a dokumenty už disponuje kvůli dohledu nad případem Vrchní státní zastupitelství v Praze. Inspektoři se poté rozhodli, že vzorky odebírat nebudou, ale pár dokumentů přesto zajistili. Ty pak zhruba po dvou týdnech vrátili,“ popsal návštěvu GIBS důvěryhodný člověk obeznámený s jejím průběhem.

Česká justice na toto téma vedla s pražskou policejní správou intenzivní komunikaci. Ta sice informaci nepotvrdila, ale ani nevyvrátila. „Vámi dotazované potvrdit nemohu, neboť dle mých zjištění nebyly do dnešního dne ŽÁDNÉMU detektivovi Odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy snímány otisky,“ zareagoval na otázky mluvčí Tomáš Hulan.

Aktivity GIBS nechtělo verifikovat ani Městské státní zastupitelství v Praze, jehož žalobce Jaroslav Šaroch kauzu Čapí hnízdo dozoruje. „Pokud se dotazujete na stav věci vedené pod sp. zn. 1 KZV 188/2017 (“kauza Čapí hnízdo“), nachází se trestní řízení ve stavu vyšetřování, tj. v neveřejné fázi. Vyšetřování dosud nebylo skončeno a Městské státní zastupitelství v Praze nemůže podávat informace o jednotlivých dílčích úkonech, neboť by zveřejňování těchto informací mohlo vést k zmaření trestního stíhání. K Vámi uváděné činnosti pana Mgr. Prygla z VSZ nedisponujeme žádnou informací. Ohledně otázek týkajících se VSZ se obracejte přímo na VSZ,“ odvětil mluvčí městských žalobců Aleš Cimbala.

Česká justice se tedy obrátila na Vrchní státní zastupitelství v Praze, aby akci inspektorů GIBS ohledně snímání otisků prstů a DNA vyšetřovatelů Čapího hnízda pod vedením Michala Turnhöfera vysvětlilo. Úřad Lenky Bradáčové ale otázky delší dobu ignoruje.


Zdroj: web
zpět

Co o ženách prozradí dlouhé prsty, velká prsa nebo barva vlasů


Délka prstů na rukou, barva vlasů, očí, velikost rtů nebo ňader. Podle toho všeho se dá o ženě zjistit řada věcí. Tvrdí to odborníci ve své nejnovější studii, ve které se zaměřili na zjištění, co různé tělesné partie vypovídají o ženské inteligenci, osobnosti i zdraví.

Výzkum provedený odborníky z Nottingham Trent University ve Velké Británii mimo jiné naznačil, že blondýnky jsou lepší v posteli, ženy s větším poprsím pak oplývají vyšší inteligencí. To ale rozhodně není všechno.

Přehled nejzajímavějších zjištění přinesl server Daily Mail.

Ženy s delšími prsty na rukou jsou v sexu odvážnější

Hormon testosteron dává ženám sexuální apetit, stejně tak se podílí na délce prstů na rukou, přesněji na jejich vývoji v děloze, tvrdí vědci z McMaster University v kanadském Ontariu.

Delší prsteníček v porovnání s průměrnou hodnotou pak u žen naznačuje 'mužský' styl sexuálního chování, což může značit i větší nestálost ve vztazích.

Modrooké ženy jsou vnímavější a chytřejší

Ženy s modrýma očima jsou častěji úspěšné v akademické oblasti, jak uvedli odborníci z University of Louisville v USA. Vycházejí z toho, že jsou tyto ženy lepší v dlouhodobém plánování. Ženy s hnědýma očima jsou podle nich naopak rychlejší v časovém rozhodování a chování, proto jsou úspěšnější ve sportu.

Blondýny jsou lepší v posteli, brunetky víc vydělávají


Ženy, které si barví vlasy na blond, jsou sebejistější a lepší v posteli, tvrdí odborníci z Nottingham Trent University.

Brunetky jsou oproti nim úspěšnější v dlouhodobých vztazích a vydělávají v průměru více peněz.

„Ženy, které se odbarví na blond, si rychle zvykají na privilegia s tím spojená, předně na vyšší pozornost mužů. Jsou také více sebejisté ohledně svých schopností. Brunetky mají proti nim tendence pracovat tvrději a neočekávají tolik zvláštního zacházení,” uvedla k tomu psycholožka Catherine Salmonová z University of Redlands v americké Kalifornii, která se zabývá kromě jiného i spojením barvy vlasů u žen s jejich chováním.

Zrzky nemají rády zubaře

Ženy s přirozenou zrzavou barvou vlasů častěji než jiné odkládají návštěvu zubaře, ukázal výzkum nemocnice Cleveland Clinic v americkém Ohiu. Je to nejspíš tím, že jsou mnohem citlivější na bolest.

Dřívější studie pak zjistila, že ženy s kaštanovými vlasy jsou rezistentní vůči anestezii, potřebují o zhruba 20 % vyšší dávku, aby byla účinná. Podle některých tvrzení za to může gen, který u těchto lidí ovlivňuje citlivost a vnímání bolesti.

Větší prsa značí vyšší IQ

Ženy s větším poprsím dosahují v inteligenčních testech v průměru o 10 bodů více než dámy s menšími ňadry. Hormony, které se podílejí na velikosti ňader, se podle odborníků rovněž podílejí na výši inteligence.

Dlouhé nohy značí nižší riziko cukrovky

Dlouhonohým kráskám podle zjištění odborníků z Bristolské univerzity ve Velké Británii hrozí menší riziko rozvoje cukrovky. Podle nich se totiž v dětství pravděpodobně stravovaly zdravěji.

Velké rty značí trvalou lásku

Dámy pyšnící se velkými rty mají o 57 % vyšší pravděpodobnost na setrvání v dlouhodobém vztahu - muži tuto vlastnost hodnotí navíc jako velice atraktivní.

Plné rty také poukazují na mladší věk své nositelky. S přibývajícími roky ztrácejí kolagen a zužují se.

Postava typu přesýpacích hodin značí plodnost

Ženy s postavou tzv. přesýpacích hodin nemívají problém s plodností, snadněji otěhotní, rovněž mívají menší potíže při porodu než například jejich hubené kolegyně. Podle zjištění vědců mají v těle až o třetinu více hormonů, které mají vliv na plodnost.

Dlouhé paže jsou sexy

Dámy s dlouhýma rukama jsou pro muže atraktivnější, tvrdí odborníci z University of New South Wales v australském Sydney. Autor studie Robert Brooks věří, že jsou velmi vhodnými partnerkami, nicméně nevysvětluje proč.

Zdroj: Novinky.CZ
zpět

KOMENTÁŘ: Velký pátek, konečně začne platit GDPR – Václav Klaus ml.


Jistě jste ve firmách, školách, nemocnicích a na obecních úřadech nemohli už skoro vydržet. A těšili se jak malé dítě na Vánoce. Ale konečně je to tady. V pátek začne platit GDPR.

Představte si (ve škole, v obci, ve firmě…) co jste tak řešili před pěti lety. Co Vám nejvíc chybělo? Co byla hlavní starost nebo směr, co jste potřebovali vyřešit a napnout tam manažerské úsilí? Najít fyzikáře dobrého, udělat kanalizaci, najít nové klienty, snížit náklady… a tak všelijak podobně.

Vsadím boty, že nebyl jeden jediný člověk v terénu, kterému by chybělo GDPR – nové úřady, legislativa, pokuty a agenda na poli ochrany osobních údajů. Ani mně.

Naše škola byla velmi úspěšná. Na poli „GDPR“ to probíhalo tak, že když třída odmaturovala, odnesl pan hospodář Bočan celou složku (jmenuje se to třídní výkaz) včetně maturitních protokolů dolů do staré kotelny do plechové skříně a napsal na to „2012“ - rok maturity. Byla to velká skříň – vešlo se tam určitě na 50 let těchhle složek, pak se to už dá skartovat.

V elektronické podobě řada údajů byla ve školním systému, leccos měli třídní – no a co? Kdyby nějaký třídní učitel (nebo dokonce pan Bočan ve velkém) „obchodoval“ s rodnými čísly svých studentů – je to trestný čin a skandál. Moc takových učitelů v republice není. Na druhou stranu pro účely kdejakého třídního výletu se hodí, když má učitel tahle data k dispozici – šetří mu to hodiny práce, které může věnovat žákům.

Jde o podobnou logiku, jako že není pěkné, když někdo na ulici a v tramvaji krade lidem peněženky. Ale jedná se o trestný čin a zloděje by měli zavřít. Není řešení, že všichni povinně budou chodit se svázanýma rukama po ulici, aby nemohli krást. A bude úřad a uliční výbor (GDPR pověřenec), který vás bude svazovat. A pokuta dva milióny, kdo půjde po ulici s volnýma rukama.

Protože slušným lidem to bude strašně komplikovat život. Jejich život bude mnohem horší.

Ano, náš život se od pátku zase zhorší. Stroj běží dál. Evropské nařízení vstoupí v platnost a my jsme to mohli v parlamentu jen komicky a kosmeticky lehounce upravit. Smysl opatření, pakárna a byrokracie naskočí. Běží to jak dobře namazaný stroj a není politická síla (je nás pár), které by se otevírala kudla v kapse a zařvala by „DOST“. Pár poslanců či politiků se snaží, ale jen občas vylejí menší či větší kýbl vody, rozvodněná řeka však teče dál.

Například jsem přesvědčen, že se chystá privatizace OSPOD (sociálky). Norskými fondy štědře podporovaná změna zákona, personální kontingenty vykvetlé za ministryně (Michaely) Marksové na MPSV, neziskovky, PR, média. Způsob financování OSPODu na obcích (oddělený od ostatního výkonu státní správy). Jaká neziskovka a silná finanční skupina bude českým Barnevernetem?

Ale zpět ke GDPR. Proč to zavádějí, když to nikomu nechybělo? To je podobně blbá otázka, jako proč zakládali JZD, když nechybělo žádnému sedlákovi. Stát přece získá další významnou moc nad firmami, obcemi… Támhle si bude někdo vyskakovat a ještě za svoje peníze (firma mu funguje a má zaplacené daně) – co s ním? Nesmí být svým pánem – svobodným, sebevědomým občanem. Musí patřit systému. GDPR je také nadnárodní – další agenda mimo dosah Čechy zvolených politiků.

A spojení s byznysovými příležitostmi. To mají neomarxisti nové, to klasický bolševik neuměl. Tady miliardový solární byznys (u ekologických pomateností), dotační megakorupční byznys (operační programy), tady u GDPR teď každá druhá reklama v rádiu – „my Vám to implementujeme“.

Co na tom, že nikdo neumí definovat, co to osobní údaj je. Třeba ve škole, když si dá dítě k obědu čevabčiči nebo naopak knedlíky s UHO – to je přece taky osobní údaj – by to měla kuchařka utajit, zazálohovat si systém, přidělit dětem místo jmen tajné číselné kódy, udělat nerozeznatelné stravenky…

K nám do šachového klubu (jsem předseda klubu, co hraje oficiální soutěže) již přišlo ze svazu nebo odkud vyrozumění „GDPR pro šachové kluby“. V nejostřejší verzi byste nemohli vyvěsit ani tabulku s výsledky a partiemi hráčů. Nebo si nejdřív zajistit jejich písemný souhlas (s tím, že mne onehdá porazil pan Pospěch z Dukly,  pochopitelně nesouhlasím). Právní názory se liší.

Jako předseda klubu jsem zaujal stanovisko, cituji: „Vzhledem k tomu, že na účtu klubu je asi 30 000 korun, jsou nám dvoumiliónové GDPR pokuty lhostejné a na celou GDPR agendu zvysoka kašleme. Případně budeme hrát šachy v ilegalitě a klub nebude pod Šachovým svazem.“

Trošku jsme se tomu i zasmáli po zápase, ale škola, obec, nemocnice, firma, co někoho zaměstnává, si něco takového nemůžou dovolit.

Někdo to musí všechno zastavit, nebo tahle civilizace skončí.

Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM má nový DNA izolátor


Vstup do Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM nebyl nikdy jednodušší a pohodlnější. Odborníci totiž nově využívají DNA izolátor, který Registru věnovala společnost Shell Czech Republic a.s. prostřednictvím Nadačního fondu Kapka naděje.

Tento multifunkční přístroj na vyšetření nových dárců umožní testovat HLA dárců ze tří variant biologického materiálu – krve, slin, bukální stěru. Dárce tak během pár vteřin odevzdá vzorek slin, přístroj pak do hodiny naprosto perfektně a bez lidského zásahu vyizoluje DNA a připraví vzorek k dalšímu zpracování. Z této DNA poté laboranti určí molekulárně – genetickými metodami HLA znaky. Celý proces vstupu dárce do registru se tak významně urychlí. Jen od začátku letošního roku vstoupilo do Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM 1 812 dárců, což je více než polovina všech nově registrovaných dárců za loňský rok.

Proces zpracování a vyhodnocování vstupních vzorků dárců trvá několik dní. Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM však získal nejmodernější přístroj, který dokáže ze vzorků biologického materiálu precizněji a rychleji, než tomu bylo doposud, získat DNA pro další vyšetřování genetických znaků na bílých krvinkách. Největším přínosem tohoto typu DNA izolátoru je, že umožní zpracovat nejen krev, ale také sliny a stěry z bukální (ústní) sliznice. „Všechny 3 varianty odběrů biologického materiálu pro vstupní vyšetření jsou pro registr při náboru nových dárců důležité. DNA izolátor rozšíří zejména možnost zpracování nekrevních vzorků – bukálních stěrů nebo slin, jejichž odběr registr využívá v rámci náborových akcí po celé České republice. Jen od letošního ledna do května jsme s týmem registru byli již na více než pěti akcích. Tyto způsoby odběru mohou také usnadnit vstup do registru i zájemcům, kteří mají dopravně nedostupná naše náborová místa. Vstup do registru tak nebyl nikdy jednodušší – pracovníci registru zašlou zájemci odběrovou sadu s podrobným návodem, zájemce provede odběr samostatně v pohodlí domova a vzorek pošle zpět do registru poštou. Tím se opět rozšiřuje možnost komplexně pokrýt při náboru celou Českou republiku,“ říká Bc. Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.

Jen v dubnu letošního roku měl registr dva velmi úspěšné nábory, na kterých se za necelý týden podařilo získat a zapsat do databáze 1 041 nových dárců. Jedná se o doposud nejvyšší počet nových dárců v historii náborů, které Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM pravidelně po republice uskutečňuje. „Náš tým má za sebou desítky náborů v terénu a další nábory a propagační akce nás letos čekají. Již velmi brzy překročíme hranici 30 000 aktivních dárců evidovaných v databázi registru. Naše činnost by však nebyla v takové míře možná bez finanční podpory a spolupráce s našimi partnery, kterým tímto velmi děkujeme,“ podotýká Mgr. Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.

Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM již tři roky úzce spolupracuje s Nadačním fondem Kapka naděje a se společností Shell Czech Republic a.s. Oba partneři nepomáhají jen s propagací dárcovství kostní dřeně, ale i při náboru nových dárců. Nejvýznamnější složkou spolupráce je finanční podpora, díky níž je možné hradit vstupní vyšetření nových dárců. A nyní i pořízení nového přístroje – DNA izolátoru. „Jsme velmi rádi, že můžeme pomáhat tam, kde je to potřeba. Český registr dárců krvetvorných buněk potřeboval nový multifunkční přístroj, který by odborníkům v IKEM výrazně ulehčil práci, a hlavně zpřístupnil vstup do Registru širšímu množství lidí díky jednoduššímu odběru vzorků.Pro registr jsme zakoupili tento přístroj v hodnotě 463 tisíc korun, a i nadále plánujeme registr finančně podporovat. Největší odměnou pro nás jsou zprávy o zachráněných životech nemocných pacientů, ale i informace o rostoucím zájmu široké veřejnosti o vstup do registru,“ říká Pavel Los, generální ředitel Shell Czech Republic a.s.

Každý rok onemocní v České republice více než 100 lidí některým typem leukémie a asi 1000 pacientů různými poruchami krvetvorby, které je možné léčit transplantací kostní dřeně. „Nádorová onemocnění u dětí se stala, pokud však pomineme úrazy, nejčastější příčinou úmrtí dětí v civilizovaném světě. Velmi mě proto těší, že každý rok stoupá počet lidí, kteří do registru vstoupí a zvýší tak šanci na záchranu lidského života. Jsem ráda, že se zpěvák a herec David Gránský, se kterým dlouhodobě spolupracujeme, rozhodl vstoupit do Českého registru dárců krvetvorných buněk a napřímo tak podpořit dobrou věc a motivovat další lidi. A za to mu patří můj obrovský dík,“ uzavírá Vendula Pizingerová, prezidentka a zakladatelka Nadačního fondu Kapka naděje.

Dárcovství krvetvorných buněk je vždy dobrovolné, bezplatné a anonymní.

Podmínky vstupu:

  • věk 18–40 let (evidence v databázi registru do 55 let věku dárce)
  • hmotnost více než 50 kg
  • dobrý zdravotní stav (žádné závažné onemocnění – ani v minulosti)
  • bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
  • zdravotní pojištění platné v ČR
  • ochota pomoci jakémukoliv pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí

Více na www.darujzivot.cz.


Zdroj: web
zpět

Ve dne strážce zákona, v noci vrah. Kalifornský zabiják byl celé roky policistou


Americkým policistům se ve středu podařilo dopadnout masového vraha, sexuálního predátora a svého někdejšího kolegu, který jako fantom celá desetiletí děsil Kalifornii. Dnes dvaasedmdesátiletý Joseph James DeAngelo od 70. let minulého století zavraždil nejméně dvanáct lidí, znásilnil více než padesátku žen a vyloupil přes stovku domů. Nakonec „vraha ze zlatého státu“ usvědčily stopy DNA, které policisté našli v jeho odpadcích.

„Odpověď se vždy ukrývala v Sacramentu. Vždycky jsme věděli, že pátráme po jehle v kupce sena, ale byli jsme si jisti, že v něm ta jehla je,“ cituje magazín Time Annu Marii Schubertovou, prokurátorku ze Sacramenta, kde DeAngelo bydlel a loupil i vraždil.


Co policisty až k jeho domu dovedlo, prokurátorka neupřesnila.

Začalo to krádeží kladiva

Příběh se začal odvíjet v létě roku 1976, tedy ve stejném roce, kdy byl bývalý mariňák DeAngelo vyhozen od policie v kalifornském Exeteru pro krádež kladiva a repelentu pro psy. Pak začal loupit ve velkém.

Modus operandi byl jednoduchý a vždy stejný. DeAngelo se vkrádal do domů spících lidí, loupil tam, a když se mu uvnitř spící žena zdála přitažlivá, znásilnil ji. Později páry začal vraždit.

První zdokumentované vraždy se DeAngelo dopustil v roce 1978. Obětí byl mladý manželský pár, stejně jako v dalších třech případech. Celkem se tak dopustil nejméně dvanácti vražd. Může jich být ale i víc.

Vraždící policista

Vyhazov od policie v Exeteru Jamesi DeAngelovi nezabránil stát se strážcem zákona v jiném kalifornském okrsku – Auburnu. Tam sloužil už v období, kdy vraždil.

„Je velmi pravděpodobné, že byl zaměstnán jako policista, když páchal tyto činy,” potvrdil médiím místní šerif Scott Jones. A právě to, že měl vrah přístup k závěrům vyšetřování, mu zřejmě pomohlo být vždy o krok napřed před vyšetřovateli a posléze i FBI. Co dělal DeAngelo po roce 1986, kdy jeho vražedné řádění ustalo, není zatím jasné.

Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Psi, kteří odhalují rakovinu. Mladí genetici v Kopřivnici spustili unikátní výzkum


Dvojice mladých genetiků spustila v Kopřivnici na Novojičínsku na české poměry unikátní výzkum. Cvičí psy k vyhledávání rakoviny u lidí. Dvakrát do týdne k nim docházejí dobrovolníci se svými čtyřnohými mazlíčky a trénují na vzorcích krve.

V dřevěné desce na zemi stojí čtyři sklenice s vatovými tampóny. Černý německý ovčák je všechny očichal. A k jedné z nich si poté lehl.

„Výborně,“ chválí psa Endyho jeho majitel a kynolog Josef Kaňa. Právě Endy umí ze všech patnácti psů v programu najít vzorek pacienta s rakovinou nejspolehlivěji. Úspěšnost má přes 91 procent.

„Sportovní kynologie obsahuje i pachové práce. Pejsek samozřejmě tyto pachové práce dělal, takže měl určitou průpravu,“ vysvětluje Kaňa.

„Může se to naučit jak mladý, tak pejsek dvanáctiletý,“ doplňuje spoluzakladatelka výzkumu Petra Matulová. „Pejsek by ale měl mít dlouhý čenich, třeba buldoček by toho asi moc nenačichal. Ale jinak je to úplně jedno, máme i voříšky,“ doplňuje.

Psi se učí označovat vzorky s rakovinou vaječníků a plic. Do budoucna by chtěli výzkumníci přidat ještě rakovinu prostaty a Alzheimerovu chorobu. Zatím se ale potýkají s nedostatkem vzorků kvůli nedůvěře lékařů.

„Zní to docela anekdoticky cvičit psy na čichání rakoviny, ale ve světě to funguje. Pes by měl být schopný vyčichat nádor v nejranějším stádiu,“ říká výzkumný pracovník Spiros Tavandzis s tím, že v praxi by pro nejlepší přesnost mělo jeden vzorek bezpečně označit pět různých psů.

Závěrečnou zprávu by chtěli mít výzkumníci hotovou ještě letos a publikovat ji v prestižním vědeckém časopise.


Zdroj: ČRo
zpět

Polák strávil 18 let ve vězení za vraždu nezletilé, byl nevinný


Tomasz Komenda (42) je muž, o kterém mluví celé Polsko. Městský soud ve Vratislavi ho ve čtvrtek poté, co strávil 18 let v nejpřísnějším vězení, propustil ve zrychleném řízení na svobodu. Polská justice ho v minulosti obvinila a odsoudila na 25 let vězení za znásilnění a brutální vraždu patnáctileté Malgorzaty K. Činu se ale nedopustil.

Vražda dívky se stala před téměř dvaceti lety během diskotéky v obci Miloszyce nedaleko Vratislavi. Komenda byl odsouzen navzdory tomu, že dvanáct svědků vypovědělo pod přísahou, že na diskotéce nebyl, a prokazatelně se nacházel na jiném místě.

Přesto byl označen za pachatele a odsouzen. Za hlavní důkaz byl uznán vlas na oblečení oběti, který měl shodný genetický kód s vlasy Komendy, a také tvrzení sousedky jeho rodičů, že se „dotyčný až příliš podobal vrahovi, jehož identikit policie zveřejnila“.

Pomohli až rodiče oběti

Ačkoli Tomasz Komenda po celou dobu tvrdil, že je nevinný, měl smůlu. Pomohli mu až rodiče oběti. V loňském roce požádali ministerstvo spravedlnosti o opětovné přezkoumání případu vraždy jejich dcery. Nakonec se ukázalo, že jejím vrahem byl jiný muž.

„V podstatě polovinu života jsem strávil ve vězení. Ty roky mi nikdo nevrátí. Přežil jsem tam hrozné věci, především ze strany spoluvězňů, kteří mě jako odsouzeného za vraždu nezletilé neuvěřitelně pronásledovali. Jednou jsem se pokusil oběsit, jiní spoluvězni mě na poslední chvíli zachránili,“ řekl Komenda televizi TVN24, když opouštěl věznici.

„Za to, co se Tomaszovi stalo, jsou odpovědní konkrétní lidé – policisté, prokurátoři, soudci. Teď nastala doba, aby byli pohnáni k zodpovědnosti,“ napsal v pátek týdeník Polityka.

Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Rok ve vesmíru pozměnil část astronautových genů


Pokud člověk stráví rok v kosmu, konkrétně na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), může to upravit jeho genetickou výbavu. Vyplývá to z předběžných výsledků studie amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Zjistila, že sedm procent genů astronauta Scotta Kellyho se nevrátilo do původního stavu ani dva roky po jeho návratu z vesmíru. Jeho DNA již neodpovídá té, jakou má jeho dříve identické dvojče Mark, který zůstal na Zemi.

„Studie dvojčat od agentury NASA“ se zabývala tím, co se Kellymu dělo v době, kdy trávil jeden rok na palubě ISS, a také po návratu. Zjišťovalo se to prostřednictvím rozsáhlého srovnání s jeho identickým dvojčetem Markem.

Poté, co se Scott – nyní již ve výslužbě – vrátil na Zemi, vrátilo se do normálu 93 procent jeho genů. Nicméně podskupina jeho DNA zůstala určitým způsobem pozměněna, nebo, chcete-li, narušena. Jedná se dokonce o několik stovek genů, kterým tak můžeme společně s výzkumníkem Chrisem Masonem z Lékařské fakulty Cornellovy univerzity v New Yorku říkat „vesmírné geny“.

Jak nyní informoval server americké televize CNN, úřad NASA tedy zjistil, že původně identická dvojčata již geneticky shodná nejsou. Jde sice o malé, ale možná dlouhodobější změny.

Transformace sedmi procent Scottových genů naznačuje dlouhodobější změny v genech souvisejících s několika biologickými funkcemi. (Zatím byly jasně známy pouze případy dočasných proměn ve výšce astronautů, jeden z Japonska nedávno změny ve svém vzrůstu značně nadsadil a musel se omluvit – pozn. red.)

Stres ve vesmíru

Pro sledování fyzikálních změn způsobených časem ve vesmíru vědci měřili Scottovy metabolity (produkt látkové přeměny metabolismu určité látky, někdy se tak označují produkty, které již nemají v daném systému další využití a jsou vyloučeny močí nebo žlučí do střeva; jsou nezbytné pro udržení života), cytokiny (skupina menších signálních proteinů, účastnících se v odpovědi imunitního systému) a bílkoviny – před misí, během ní a po ní.

Odborníci z toho odvodili, že pobyt na ISS je spojen se stresem, s nedostatkem kyslíku a dramatickými výkyvy v přísunu živin, což ovlivňuje chování genů, genovou expresi.

Ačkoli se 93 procent Scottova genetického výrazu vrátilo do normálu, když byl zpět doma, setrvala porucha několika stovek „vesmírných genů“. Některé z těchto mutací se objevily až po vesmírném letu – jsou pravděpodobně způsobeny stresem vzniklým během cestování v prostoru. Jak se totiž geny aktivují a deaktivují, může dojít ke změně funkce buněk.

Práce vědce Chrise Masona ukazuje, že jedna z nejdůležitějších změn Scottových buněk souvisela s nedostatečným okysličením jeho tkáně, zřejmě kvůli nedostatku kyslíku a naopak vysokým hladinám oxidu uhličitého. Možné poškození mitochondrií, „buněčných elektráren“ se rovněž potvrdilo.

Masonův tým také zaznamenal změny v délce astronautových telomer, tedy specializovaných struktur chromozomů, které chrání integritu DNA a stabilitu chromozomů. Zkracováním délky telomer se buňky poškozují. Délka telomer člověka je ovlivněna genetickými i environmentálními faktory, má těsný vztah ke stárnutí a rozvoji některých chorob. Pokládají se za markery biologického stárnutí.

U Scotta došlo k významnému zvětšení jejich průměrné délky, zatímco byl v kosmu, a poté k poklesu délky během asi 48 hodin od jeho přistání na Zemi, která se stabilizovala na téměř předletovou úroveň. Vědci věří, že tyto změny telomer spolu s poškozením a následnou opravou DNA byly způsobeny radiacemi a omezeními v přísunu kalorií.

Zároveň nulová gravitace se může podílet na změnách hladin kolagenu – základního stavebního kamene pojivových tkání, kostní hmoty – v těle, což může ovlivňovat srážlivost krve a tvorbu kostní dřeně.

Příprava na Mars

Studie pomáhá získat přehled o tom, co se stane s lidským tělem ve vesmíru. Je však třeba dalších zkoumání a ověřování závěrů, stejně tak pozorování bývalého astronauta Kellyho.

„Kellyho roční mise je každopádně vědeckým odrazovým můstkem pro plánovanou tříletou misi na Marsu,“ uvádí NASA.

V souvislosti s tím vědci provádějí několik pozemských misí. V Negevské poušti na jihu Izraele v únoru proběhla čtyřdenní simulace pobytu na Marsu. Šest vědců nedaleko města Micpe Ramon testovalo několik aspektů možné budoucí mise na rudou planetu, jakými jsou satelitní komunikace či psychologické dopady izolace.

Podle jednoho z vědců, který se účastnil další simulace podmínek na Marsu a ověřování potřebných technologií, a to v ománské poušti, se první kolonizátor dané planety už narodil. 

K podobným a očividně propracovanějším experimentům patří i ten, který organizuje přímo NASA. Během něj si například slovenská astrobioložka Michaela Musilová (nejen ona) na Havaji zkouší dokonce osmiměsíční simulovaný pobyt. Vesmírná agentura tím chce otestovat výdrž lidského těla v podmínkách dlouhodobé vesmírné mise.

Nic však nepochybně nenahradí skutečný dlouhodobý pobyt mimo povrch naší planety.


Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Tajemství upírů odhaleno, na krvi přežijí díky vzácné konstelaci genů


Vědcům se podařilo zmapovat kompletní genom upírů obecných. Zjistili, že tento létající savec se vyznačuje několika velmi zajímavými rysy, které mu umožňují přežívat výhradně na krvi, exotické potravě, která není z výživového hlediska příliš bohatá a navíc je vystavuje riziku nákazy mnohými nemocemi. Informovala o tom agentura Reuters.

Vědci porovnávali genom běžného upíra obecného s genomem jiných druhů netopýrů, kteří dávají přednost nektaru, ovoci, hmyzu a masu. Rovněž zkoumali mikrobiální DNA z jejich trusu.

Upír obecný a ještě dva další druhy netopýrů jsou přitom jedinými druhy savců, kteří se živí pouze a jedině krví.

Upír obecný je noční živočich, který se zdržuje v jeskyních, rozpětí jeho křídel dosahuje okolo 18 cm a vyskytuje se na některých místech Mexika a Střední a Jižní Ameriky. Živí se krví domácích zvířat, zejména skotu a koní. Obvykle pod rouškou tmy přistane na zemi a pak se zakousne do spícího zvířete. K sání využívá své ostré zuby a dlouhý jazyk, kterým zachycuje tekoucí krev.

„Rozhodli jsme se zkoumat tento konkrétní druh, protože má poměrně extrémní stravu, alespoň v tom smyslu, že vyžaduje značnou adaptaci organismu, aby bylo možné žít pouze na dietě složené z krve,“ vysvětluje Lisandra Zepedová, doktorandka na Kodaňské univerzitě, jejíž studie byla publikována v časopise Nature Ecology & Evolution.

„Krev je poměrně netypická a také nutričně nevyvážená potrava. Obsahuje jen velmi málo vitamínů a sacharidů, ovšem mnoho bílkovin, solí a odpadních látek,“ vysvětlila Zepedová.

Unikátní genetická výbava

Vědcům se podařilo abstrahovat ty prvky genetické informace, které u upírů posilují imunitní odpověď a rezistenci vůči patogenům, jež upír nasává společně s krví.

Dokázali také identifikovat geny zodpovědné za metabolismus vitamínů a tuků, které upírům pomáhají vyrovnat se s unikátním složením jejich stravy.

Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Herečce Barbře Streisandové se stýskalo po psovi, nechala si naklonovat dva nové


Americká herečka Barbra Streisandová přilnula ke svému psu natolik, že si po jeho smrti nechala naklonovat dva nové. Genetické kopie patřící ke společenskému plemeni Coton de Tulear pojmenovala Slečna fialová a Slečna šarlatová. 

Streisandová to prozradila v úterním rozhovoru s hollywoodským magazínem Variety.

Pětasedmdesátiletá herečka přiblížila, že nechala odebrat buňky z tlamy a žaludku své fenky Samanthy, která uhynula loni ve věku 14 let.

„Jsou to rozdílné osobnosti. Čekám, až budou starší, abych mohla říci, jestli zdědily její hnědé oči a její vážnost,“ uvedla.

Protože prý nevydržela čekat na výsledek laboratorní práce a bylo jí doma bez zvířete smutno, pořídila si ještě před umělými potomky Samanthy její vzdálenou příbuznou, které dala jméno Slečna Fanny v narážce na jméno své postavy ve filmovém muzikálu Funny Girl, který v roce 1968 znamenal průlom v její herecké kariéře.


Zdroj: ČRo
zpět

Koně Převalského nejsou divoká zvířata, zjistili vědci, kteří pátrali po jejich předcích


Mezinárodní studie tak zároveň prokázala, že v současnosti na světě nežijí žádní opravdu divocí koně.

Washington - Koně Převalského byli až dosud považováni za poslední divoké koně na světě. Mezinárodní tým vědců teď ale přišel s novou studií, která tuto hypotézu vyvrací. Podle studie jsou tato zvířata ve skutečnosti zdivočelými  potomky koní, které před 5500 lety ve středoasijské stepi domestikovala takzvaná botajská kultura. 

Na základě výsledku studie, kterou uveřejnil odborný časopis Science, se budou muset přepsat dějiny koně. V pátek to poznamenala agentura DPA. 

"Bylo to obrovské překvapení," komentovala nová zjištění Sandra Olsenová z univerzity v americkém státu Kansas. Olsenová vedla vykopávky na severu Kazachstánu, kde se kdysi vyskytovali příslušníci takzvané botajské kultury.

Botajové, kteří vedli usedlý způsob života, si asi před 5500 lety zřejmě jako první ochočili divoké koně. Některá z těchto již zdomácnělých zvířat následně nejspíš unikla do volné přírody na západě Mongolska či východě Kazachstánu a opět zdivočela.

Na světě nežije žádný divoký kůň

Právě tito koně jsou podle nové genetické analýzy předky koně Převalského - robustních zvířat s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou. Podobnou historii mají například i mustangové v Severní Americe.

Výzkum tedy zároveň prokázal, že v současnosti na světě nežijí žádní opravdu divocí koně. "Svět přišel o skutečně divoké koně před stovkami, možná před tisíci let, ale až nyní se o tom díky výsledku této studie dozvídáme," uvedla Olsenová.

Na výzkumu se podílelo téměř pět desítek vědců z 28 výzkumných ústavů po celém světě, kteří analyzovali genetickou informaci téměř devíti desítek koní. Analýza přinesla i další velká překvapení. 

Podle francouzských vědců, kteří se do studie také zapojili, například botajští koně opětovným zdivočením přišli o typický černobílý leopardí vzor na kůži. Mohlo k tomu dojít přirozeným výběrem. Genová varianta zodpovědná za černobílou kůži je totiž zároveň zodpovědná i za noční slepotu.

Kde se vzali botajští koně?

Odborníci také až dosud věřili, že koně domestikovaní příslušníky botajské kultury byli prapředky všech moderních eurasijských koní. Když ale vědci srovnali genomy dvacítky botajských koní s genetickou informací moderních eurasijských koní, kteří žili v posledních 4000 letech, nenašli žádnou shodu.

Znamená to, že skutečnost je zcela opačná než dosavadní hypotézy. Botajští koně jsou prapředky koně Převalského, ale nikoliv moderních koní. Jejich původ je tak více než kdy dříve zahalen tajemstvím.

Podle Alissy Mittnikové z Institutu Maxe Plancka pro dějiny lidstva v německé Jeně je možné, že byl kůň domestikován ještě na jiném místě, než které obývala botajská kultura, a právě odtud pak pochází předci dnešních koní. Pátrání po nich se nyní soustředí nejen na oblast střední Asie, ale také Ukrajiny, Ruska, Maďarska či Polska.

Koně Převalského byli ve volné přírodě na konci 60. let považováni za vyhynulé. Snahy o jejich navrácení začaly na konci 80. let. První transport do Mongolska se uskutečnil v červnu 1992. Od roku 2011 Zoo Praha samostatně organizuje transporty do západního Mongolska. Za tu dobu do původního prostředí vrátila 31 zvířat, z toho 27 z Česka a zbývající čtyři vnitromongolským transportem.

Pražská zoo vede dokonce světovou plemennou knihu koní Převalského. Další transport těchto lichokopytníků do Mongolska plánuje Zoo Praha na letošní 19. červen. Součástí budou i čtyři klisny z evropských zoologických zahrad a chovných zařízení.

Zdroj: Aktuálně.CZ
zpět

První Britové měli tmavou pleť, ukázala analýza DNA


„Tmavou, až černou pokožkou“ se vyznačovali první lidé našeho typu, kteří dorazili do dnešní Británie. Ukázal to genetický výzkum. Šroubovici DNA se vědcům podařilo získat z ostatků „muže z Cheddaru“, jež se před sto lety nalezly v roklině Cheddar Gorge v hrabství Somerset.

Výzkum naznačil, že muž, který zemřel před deseti tisíci lety, měl modré oči a tmavé kudrnaté vlasy. Původně se předpokládala světlá kůže a plavá kštice.

Výzkum podle listu The Guar­dian ukazuje, že geny pro světlou pleť se v evropské populaci rozšířily daleko později, než se myslelo – a že barva pokožky nemusela vždy odpovídat zeměpisnému původu tak, jak jsme na to zvyklí dnes.

„Opravdu to ukazuje, že současné imaginární rasové kategorie jsou velmi nové či jsou to soudobé konstrukce, pro minulost nepoužitelné,“ shrnul archeolog Tom Booth z londýnského Natural His­tory Museum.

Muž z Cheddaru zemřel krátce poté, co do Británie dorazili první lidé z kontinentální Evropy. Vědce už dříve zaujalo, že i mezi současnými Brity jsou lidé, které lze spojit s touto vlnou přistěhovalců. Podobné geny, jaké měl muž z Cheddaru, lze prý nalézt až u desetiny dnešní britské populace.

Zdroj: Novinky.CZ
zpět

České vědkyni se podařilo vytvořit geneticky modifikované křečky


Vědkyně Helena Fulková, které se před několika lety podařilo jako první Češce naklonovat myši, nedávno uspěla v další oblasti. V Japonsku, kde je nyní na dlouhodobé stáži, vytvořila geneticky modifikované křečky. Informoval o tom její otec Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby Akademie věd ČR, který je také odborníkem na klonování. Fulková patří do týmu Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky.

"Do Japonska odjížděla s cílem udělat transgenní, tedy geneticky modifikované křečky. Já jsem v její úspěch příliš nevěřil, ale skutečně se jí to podařilo," řekl Fulka.

Fulková se stala známou před několika lety, kdy naklonovala myši. Klonování myší je podle Fulky obtížnější než například u známé ovce Dolly. Každý druh má totiž svá specifika, a tomu se musí přizpůsobit konkrétní postup. U myší podle Fulky záleží na přesném načasování rozhodujícího kroku. "Je to magie, otázka tisíciny vteřiny, kterou Helena rozpozná," řekl.

Klonování myší ani genetické modifikace křečků nejsou samoúčelné, slouží k pochopení podstaty biologických procesů. Podle Fulky se od dob ovce Dolly změnil pohled na to, co může klonování přinést. Původní naděje, že přinese revoluci v lékařství při nahrazování tkání, ustoupila do pozadí po rozmachu výzkumu kmenových buněk. Klonování může ale přinést jiný výsledek: záchranu kriticky ohrožených druhů. Týká se to například nosorožce bílého.

Fulka: Klonování lidí? Technicky je to možné

"Zcela zásadní je, aby se uchovaly tělní buňky ze zvířat, která ještě žijí. Ovšem aby se podařilo naklonování, nebo i umělé oplodnění, potřebujete vejce, oocyt. A to může být problém. Ale šance tam je," uvedl.

Proti klonování v minulosti protestovali aktivisté, kteří ho považovali za eticky problematické. Tyto projevy už jsou dnes podle Fulky méně časté, i když nedávno je opět rozdmýchalo oznámení čínských vědců, kteří naklonovali primáty. Světová média po zveřejnění zprávy spekulovala, že se tím otevírá cesta k případnému budoucímu klonování lidí. Podle Fulky je z čistě technického hlediska klonování lidí možné už dnes. "Je otázka, zda by se to podařilo, ale technicky by to, myslím, šlo. Není důvod, proč ne," řekl.

On sám přispěl k výzkumu v této oblasti zásadním průlomem, když získal oocyty bez jaderné DNA neinvazivní metodou. Do té doby pokusy o klonování často selhávaly a vědci nevěděli proč.

Otcem vědce je Josef Fulka, zakladatel české reprodukční biologie.

Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Češi jsou genetickým mixem všemožných skupin. Ryze slovanské geny mají pouze tři lidé z deseti


Češi mají geneticky blíž k Němcům a Rakušanům, než ke Slovanům. Údaje vycházejí z dat České národní genografické databáze, která otestovala 4500 Čechů.

Z genetických testů obyvatel Čech a Moravy vyplývá, že ryze slovanské geny mají asi tak tři lidé z deseti, uvádí týdeník Euro, který zprávu přinesl. Zbylí obyvatelé jsou podle něj genetická směsice zahrnující Evropany z doby ledové, migranty ze severní Afriky a Blízkého východu a hlavně Kelty a Germány.

Češi jsou tak v podstatě mixem všech možných skupin, které za posledních 10 000 let prošly střední Evropou. Podle týdeníku Euro patří dokonce mezi geneticky nejpestřejší národy v Evropě.

Téměř 18 procent obyvatel Česka náleží k prapůvodním obyvatelům Evropy, kteří na kontinentu žijí už 35 000 let a jsou tedy potomky dávných lovců mamutů. Zbývající lidé jsou v podstatě přistěhovalci.

Třeba přes šest procent Čechů má geneticky blízko k Albáncům a zároveň k severoafrickým Berberům. Skoro čtyři procenta jsou geneticky spřízněná s dnešními Gruzíny a 35 procent Čechů má germánské 

Zdroj: ČRo
zpět

Policie sbírá DNA i obětem krádeží. Lze to odmítnout


Nejen u závažných trestných činů, jako je třeba vražda, sbírá policie veškerý biologický materiál na místě činu. Kriminalisté podobně mapují vloupačky a vykradená auta kvůli stopám a pak žádají vzorky DNA rovněž od obětí, například majitelů vykradených vozidel.

Oběť, které zloděj „vykuchal“ interiér auta, ale může odběr své DNA odmítnout. Ovšem podle policie je sama proti sobě, protože vyšetřovatelům genetický profil pomáhá rozlišit jednotlivé lidi, kteří mají souvislost s místem činu.

Jak ukazují zkušenosti čtenářů Práva, vyšetřování i drobných krádeží může provázet rozbor DNA u obětí těchto trestných činů, policie kromě sesbírání otisků prstů a dalších stop oslovuje také oběti s žádostí, aby si nechaly vytřít ústa vatovou tyčinkou, ze které se vytváří v laboratoři genetický profil.

Bojí se zneužití osobních údajů

Lidé ale ne vždy chtějí DNA poskytnout kvůli ochraně osobních údajů a obávají se záznamu v databázi. Podle kriminalistů se ale vzorky od obětí trestných činů likvidují okamžitě poté, když je vyloučena jejich souvislost s ostatními stopami.

Paradoxně se pak člověk může coby oběť dostat do databáze právě ve chvíli, kdy odmítne DNA poskytnout. Pokud totiž oběť vzorek nedá, nelze určit, kdo je na místě „domácí“. Pokud vzorek není spárovaný s již zaznamenaným pachatelem, skončí v databázi v kolonce neztotožněných vzorků.

„Pakliže máme profil z místa a zjistíme, že se nejedná o domácí osobu, tak je to neznámý profil neznámé osoby,“ řekla Právu mluvčí kriminalistického ústavu Petra Srnková.

Takový záznam skončí v databázi do doby, než se ho podaří spárovat. Takže to může být také navěky pro případnou budoucí identifikaci možného pachatele.

Databáze DNA je podle kriminalistů dobrá mimo jiné právě k odhalování sériové trestné činnosti, kdy pachatelé na různých místech třeba kradou a podaří se je odhalit i po několika letech díky tomu, jaké za sebou zanechávají biologické stopy.

Analýza DNA stojí kriminalistický ústav zhruba 500 až 1000 korun, záleží na tom, zda se jedná o stěr z ústní dutiny a srovnávací vzorek, nebo o analýzu stopy na místě činu, která je dražší.

Písemný souhlas

Případ čtenářky Práva, která odmítla odevzdat vzorek DNA, komentoval pro Právo nejvyšší žalobce Pavel Zeman s tím, že jako poškozená může policejní žádost odmítnout, zdůraznil ale, že předáním vzorku by mohla policistům pomoci k odhalení pachatele.

„Chápu, proč to po ní chtěli. Jestli jí vykradli auto, tak tam policie následně nabrala biologické stopy a potřebuje je srovnat, které z nich patří poškozené jako majitelce či uživatelce vozu, a ty pak mohla vyloučit,“ nastínil Zeman.

Policisté podle něj v tomto bagatelním případu udělali práci navíc, když nabrali biologické stopy, proto doporučil vzorek DNA odevzdat.

Jiná oslovená nejmenovaná státní zástupkyně k tomu podotkla, že obecně lze požadovat DNA po každém, ale s výjimkou podezřelých a obviněných musí policie od dotčené osoby získat písemný souhlas. U možných pachatelů či trestně stíhaných si odebrání vzorku mohou policisté vynutit.
Musí požádat o povolení ale může i pohrozit

U ostatních, tedy i poškozených či obětí, nemá policie nárok jim bez souhlasu DNA vzít, ale zároveň jim prý může pohrozit sankcí.

„Nejedná-li se o provedení zkoušky krve, což je zásah do osobnostní integrity člověka, tak je osoba, která je vyzvána, povinna strpět úkon. Policie ale musí mít její souhlas. V opačném případě je však potřeba tuto osobu poučit o následcích nevyhovění tohoto úkonu, tedy o pořádkové pokutě,“ uvedla žalobkyně.

Pokud by to policie předem neučinila, žádná pokuta dotčené nehrozí, protože ji prý řádně nepoučili. „Pořádková pokuta se ukládá až do výše padesáti tisíc korun a může být ukládána i opakovaně při nevyhovění. U tohoto případu, který však podrobně neznám, bych to ale neočekávala. Myslím si, že nic takového dotyčné nehrozí, pokud není podezřelá,“ podotkla žalobkyně, která si nepřála být jmenována.

Oběti trestných činů podle Srnkové k odebrání vzorku nutit nelze, každopádně pokud DNA odevzdají, nemusejí mít obavy ze záznamu v nějaké databázi, materiál se po porovnání s ostatními profily zničí.

„Máte nějaký profil, domníváte se, že by to mohl být profil pachatele, ale ukáže se, že jde o majitele nebo někoho z rodiny. Tato analýza je velice důležitá,“ popsala policejní praxi Srnková.

Biologický materiál od oběti se ničí poté, kdy se podaří stopy spárovat nebo je případ vyřešen a policie najde pachatele.

Databáze DNA

Národní databáze DNA je v Kriminalistickém ústavu Praha vedena od roku 2002. Obsahuje profily osob obviněných a odsouzených, stop z míst neobjasněných trestných činů, pohřešovaných osob, neznámých mrtvol, příbuzných pohřešovaných a eliminačních vzorků.

Profil DNA ze stopy z neobjasněného trestného činu je z databáze vymazán, pokud dojde ke ztotožnění s konkrétní osobou. Pokud se jej nepodaří ztotožnit, zůstává v databázi.

Profil DNA osoby je vymazán, pokud se obviněný neprokáže nebo pokud je osoba zproštěna obžaloby. V databázi zůstávají profily DNA osob pravomocně odsouzených za úmyslný trestní čin do 100 let jejich věku.

Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Ženy jsou odolnější než muži. I během krize žijí déle, zjistili vědci


Studie zveřejněná vědci z Duke University v americké Severní Karolíně se opírá o data nasbíraná za posledních 250 let. Zaměřuje se na populace, které se během zkoumaného období dožívaly průměrně věku pod dvacet let. Konkrétně se jedná o osudy osvobozených otroků z Afriky, hladomory ve Švédsku, Irsku a na Ukrajině od 18. do 20. století i epidemii spalniček na Islandu v letech 1846 a 1882.

Nejstarší lidé

Teorie o tom, že se ženy průměrně dožívají vyššího věku, potvrzuje i pohled do tabulek rekordů. Deset nejstarších žijících lidí jsou ženy. Šest zástupkyň má v žebříčku Japonsko. Vůbec nejstarší je Nabi Tadžimaová, která se narodila před více než 117 lety. Nejstarší žijící muž, Španěl Francisco Núñez Olivera, se jí nemůže rovnat - je mu „pouhých“ 113 let.

Dívky narozené během hladomoru na Ukrajině v roce 1933 se podle dostupných dat dožily průměrně 10,85 roku, chlapci jen 7,30 roku, uvádí New York Post. Podobný trend lze pozorovat i u osvobozených černošských otroků z USA. První rok po přesunu do Libérie zemřelo 43 procent. U narozených dětí ve stejném období se délka života pohybovala na extrémně nízké hladině 1,68 roku u chlapců a 2,23 roku u dívek.

Autoři studie se rovněž snaží vysvětlit, proč se ženy a dívky i v dobách krize dožívají průměrně vyššího věku. Překvapivě nehrají roli jen vnější faktory jako náchylnost mužů k alkoholismu, nezdravému způsobu života a nasazení do boje v dobách válek. Významným faktorem je různá genetická výbava mužů a žen, připomíná server The Guardian.

Hlavní výzkumná pracovnice studie Virginia Zarulliová uvádí, že hlavní zbraní žen je v tomto ohledu chromozom X a hormon estrogen. Ženské buňky disponují dvěma chromozomy X, mužské jedním chromozomem X a jedním Y. „Zjednodušeně řečeno, pokud dojde u ženy k mutaci jednoho chromozomu, má k k dispozici ještě jeden, který ho dokáže z části nebo úplně nahradit, u mužů však taková možnost neexistuje,“ popisuje Zarulliová.

Průměrný věk úmrtí v jednotlivých státech. Růžová barva označuje země, kde se vyššího věku dožívají ženy, modrá patří mužům.

Takzvaný ženský hormon estrogen navíc chrání krevní buňky proti celé řadě nemocí, píše server Science Daily. „Testosteron, tedy hlavní mužský hormon, naopak zvyšuje inklinaci k nebezpečným vzorcům jednání. Jmenovat můžeme například nezodpovědné chování, které může vyústit v nehody a násilnosti,“ vysvětluje Zarulliová.

Předpokládaný věk dožití rok od roku roste

Rozdíl v předpokládaném věku dožití mezi muži a ženami lze očekávat i v následujících letech. Průměrný věk dožití bez ohledu na pohlaví by mohl v některých zemí podle aktuálních odhadů už do roku 2030 překročit hranici 90 let. Podle rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž závěry vyšly v britském lékařském časopisu Lancet loni v únoru, se musí politická sféra systematicky připravovat na další stárnutí populace.

Světoví šampioni v dlouhověkosti budou podle studie Jihokorejci. Střední délka života ženy, která se narodí v Jižní Koreji v roce 2030, dosáhne s pravděpodobností 57 procent 90,8 roku, zatímco jihokorejský muž bude mít naději na dožití 84,1 roku. Studie to vysvětluje kvalitní výživou dětí, nízkým krevním tlakem populace, dobrým přístupem ke zdravotní péči a novým zdravotnickým technologiím.

V Evropě budou mít nejdelší naději na dožití francouzské ženy, které se po narození v roce 2030 dožijí v průměru 88,6 roku. Po Jižní Koreji a Francii mohou ženy čekat nejdelší život ve Španělsku a Japonsku. Čeští muži si od roku 1990 polepšili z 68 na 75 let a ženy ze 75 na 81 let.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zprávě z roku 2014 uvedla, že střední délka života se v letech 1990 až 2012 celosvětově výrazně zvýšila. Dítě narozené v roce 2012 může podle propočtů WHO žít průměrně o šest let déle než člověk, který přišel na svět v roce 1990 (celou studii WHO si můžete stáhnout zde). 

Zdroj: iDnes.CZ
zpět

Alkohol poškozuje kmenové buňky


„Jak přesně vyvolává alkohol rakovinu, bylo dosud sporné. Tato studie však poskytuje velmi silné důkazy, že látky vzniklé při zpracování alkoholu v těle poškozují DNA v mimořádně důležitých kmenových buňkách, z nichž vznikají tkáně,“ uvedl vedoucí výzkumu profesor Ketan Patel z laboratoře molekulární biologie v Cambridge.

On a jeho kolegové sledovali podle zprávy deníku The Guardian účinky alkoholu na myších, jimž předtím pomocí genetické manipulace odstranili dva systémy omezující vliv alkoholu na buňky.

Využili přitom poznatek, že při štěpení alkoholu v těle vzniká acetaldehyd, což je jed, který může buněčnou DNA těžce poškodit. Tento poznatek vyšel najevo poté, co byly kmenové buňky v laboratorních miskách vystaveny velmi vysokým dávkám acetaldehydu.

Patel a jeho kolegové podávali geneticky upraveným myším běžné dávky alkoholu. Během deseti dní jim přestaly fungovat kmenové buňky v krvi. „Náš výzkum prokázal, že neschopnost účinně zpracovat alkohol může vést k vyššímu riziku poškození DNA, a tím i k některým druhům rakoviny,“ upozornil šéf studie.

Takový pokus by se mohl jevit jako málo průkazný, protože vědci myším geneticky odstranili systém, jenž pomocí enzymu ALDH2 vylučuje acetaldehyd z těla, jakož i mechanismus, který poškozenou DNA v buňkách „opravuje“. Jinými slovy, zbavili hlodavce obranných bariér. Přitom zcela zdravým lidem oba tyto systémy fungují.

Obranné systémy nejsou dokonalé

Jenže vědci upozorňují, že systém na odstraňování acetaldehydu z těla nemá moc funkční plná dvanáctina světové populace, protože tato skupina lidstva má vrozenou nedostatečnost enzymu ALDH2. Týká se to hlavně etnik z východu Asie, kde je také doložen mimořádně vysoký výskyt rakoviny jícnu.

Profesor Patel navíc upozornil, že ani zbytek lidstva by neměl věc podceňovat.
„Je důležité pamatovat, že systémy na odstraňování alkoholu a opravování DNA nejsou dokonalé, takže alkohol stále může různými způsoby vyvolat rakovinu i v organismu lidí, jejichž obranný systém je v zásadě nedotčen,“ zdůraznil profesor.

Výzkum Patelova týmu se zaměřil na kmenové buňky v krvi. V ní podle Patela funguje velmi silný ochranný mechanismus, který čistí vše, co je poškozeno. Tím lze například vysvětlit, že alkoholici mají často sklon k těžké chudokrevnosti. „Je možné, že tělesné obranné mechanismy proti acetaldehydu jsou v jiných tkáních slabší,“ dodal profesor varovně.

S konzumací alkoholu jsou v Británii spojována čtyři procenta případů rakoviny. Vědci však už dříve dospěli k závěru, že každodenní konzumace půllitru piva nebo velké sklenice vína výrazně zvyšuje riziko rakoviny krku, hrtanu, jícnu, prsu i střev.


Zdroj: Novinky.CZ
zpět

o firmě

Advanced Genetics, s.r.o. poskytuje genetické testy se 100% spolehlivostí již od roku 2005. Dnes je největším poskytovatelem služeb komerční genetiky v ČR. Pracujeme s nejlepšími a nezávislými světovými laboratořemi. Největší garancí kvality jsou desítky tisíc klientů, o kterých jste nikdy neslyšeli.s

Terms of Use
Privacy Policy - GDPR
FAQ
Sitemap

aplikovaná genetika

Teoretické znalosti vědců a laboratorních genetiků, jsme dokázali dostat do praxe. Pro potřeby klientů děláme vše. Jako první jsme nabídli anonymní a dostupné DNA testy v nejvyšší kvalitě, kterou dosud nikdo nepřekonal. Jako první jsme přišli ve střední Evropě s analýzou nutriční genetiky. Vytvořili jsme první dlouhodobé programy personalizované výživy, které respektují i osobní genetiku. Bavíme obdarované zajímavými testy genů nevěry nebo dlouhověkosti. A zajišťujeme spokojenost klientů 100% kvalitou. Vyzkoušejte sami. Od prevence zdraví, až po složité životní situace - vždy profesionálně.

kontaktujte nás

  • telefon:
    603 466 620
  • e-mail:
    info@DNAtest.CZ
  • adresa:
    Politických vězňů 8
    110 00 Praha, CZ
    Czech Republic