aktuality v oblasti genetiky



7/13/2020  - Češi sestavili celosvětový atlas rozšíření hub
7/8/2020  - Supergeny hrají v evoluci větší roli, než se dříve předpokládalo
6/21/2020  - Habsburkové doby kamenné. Vědci našli důkazy o pravěké šlechtě Habsburkové doby kamenné. Vědci našli důkazy o pravěké šlechtě
5/16/2020  - Muž po porodu zjistil, že je otcem pouze jednoho z dvojčat
5/13/2020  - Vědci geneticky upravili komáry. Budou se jim rodit jen samečci, má to porazit malárii
3/31/2020  - Nový koronavirus mohl infikovat lidi po léta, než zmutoval a stal se pandemickým
3/25/2020  - Nový typ koronaviru nevznikl v laboratoři, ale v přírodě. Proběhly v něm spontánní změny, říká vědec
2/23/2020  - Na pomoc závislým na kokainu. Vědci upravili enzym, který pomůže drogu rychleji rozložit
2/16/2020  - Vědci našli důkazy o existenci pravěkého druhu člověka, který žil před půl milionem let
1/14/2020  - Britští vědci vytvořili první geneticky modifikované kuře, které nešíří ptačí chřipku

Češi sestavili celosvětový atlas rozšíření hub


Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR vytvořili za podpory Grantové agentury ČR databázi složení houbových společenstev všech suchozemských oblastí Země. Databáze napříč kontinenty jménem GlobalFungi nyní obsahuje přes 20 tisíc vzorků a více než 650 milionů pozorování jednotlivých druhů hub publikovaných ve více než 200 studiích.

Databáze GlobalFungi je veřejně dostupná a má umožňovat všem zájemcům hledat, kde jsou rozšířené jednotlivé druhy či rody hub.

„U konkrétního druhu nebo rodu se zobrazí environmentální parametry, které charakterizují místa jejího výskytu. Studovat lze také složení celých společenstev v konkrétních lokalitách,“ vysvětlil Petr Baldrian, vedoucí laboratoře environmentální mikrobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Většina vzorků podle něj zahrnuje půdní společenstva a společenstva hub, která žijí v symbióze s rostlinami.

Tříletá práce

Na sestavení databáze pracoval tým třiceti vědců po dobu tří let. Výsledky hledání je možné vizualizovat, přidávat nové studie a pokládat dotazy, rovněž získaná data nově analyzovat a vyhodnocovat.

Houby, ať už jako zdroj potravy lidí, rostlin a živočichů, nebo naopak jako původci jejich nemocí, mají podle odborníků velký ekonomický i ekologický význam.

Analýza dat o výskytu hub spolu s údaji o klimatických podmínkách na lokalitách výskytu může přinést například nové poznatky o tom, jak houby zareagují na budoucí vývoj klimatu, soudí Baldrian.

Sestavení tak obří databáze by nebylo možné bez pokroku ve vývoji metod sekvenace DNA, který umožnil podrobně popsat společenstva hub v environmentálních vzorcích.

„Zejména vědcům, ale i laikům tak dáváme do rukou nástroj, jak se v záplavě dat a vědeckých prací, které studují složení společenstev hub, zorientovat a získat odpověď na široké spektrum otázek týkajících se ekologie hub,“ poznamenal mikrobiolog.

Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Supergeny hrají v evoluci větší roli, než se dříve předpokládalo


Podle nového výzkumu mohou masivní bloky genů - zděděné společně stylem „plug and play“ - hrát při evoluční adaptaci větší roli, než se dříve myslelo.

 Biologové identifikovali 37 těchto tzv. „Supergenů“ v populaci divokých slunečnic a zjistili, že řídí modulární přenos velkého množství znaků důležitých pro přizpůsobení místním biotopům.  Mezi ně patří mimo jiné velikost semen, načasování kvetení a schopnost odolávat stresům prostředí, jako je sucho nebo omezená dostupnost živin.

 „Byli jsme docela překvapeni,“ říká genetik University of British Columbia (UBC) Marco Todesco.  "Případy, ve kterých byly jednotlivé adaptivní rysy ovládané jednotlivými supergenymi hlášeny dříve, ale nebylo jasné, zda se jedná o pravidlo nebo jen o malý počet výjimek. Zjistilo se, že supergeny mají při adaptaci všudypřítomnou roli a mohou být skutečně  rozsáhlé."

 Největší ze supergenů identifikovaných ve studii se skládá z více než 100 milionů párů bází (větší než mnoho lidských chromozomů) a 1 819 genů.

 Studie by mohla pomoci vyřešit otázku, která zůstala nezodpovězena Darwinovou teorií přirozeného výběru - jmenovitě, jak populace organismů, které žijí vedle sebe a navzájem se spojují, jsou stále schopny přizpůsobit jedinečné rysy a rozpadnout se na jednotlivé druhy.

 „Evoluční biologové zpočátku věřili, že je nutné, aby se geografická izolace mezi populacemi diferencovala na ekologické rasy nebo jednotlivé druhy,“ říká evoluční biolog UBC Loren Rieseberg.  "Nedávný výzkum však ukazuje, že populace, které existují vedle sebe, se mohou velmi odlišit."

 "Znaky, které řídí takovou diferenciaci, se často zdají být zděděny společně jako supergeny navzdory genetické výměně s nepřizpůsobenými populacemi, které jsou poblíž. V mnoha případech jsou rostliny schopny přizpůsobit se novému prostředí vypůjčením supergenu nebo dvou od příbuzného druhu."  to je již přizpůsobeno. “

 Příklady stanovišť, ve kterých hrály hlavní roli při adaptaci druhů slunečnic supergeny, jsou pobřežní pláň Texasu, písečné duny a ostrovy pobřežních bariér Mexického zálivu.  V posledně uvedeném případě 30 miliónů bázových párů dlouhých supergenů reguluje rozdíl v době květu o více než dva a půl měsíce mezi slunečnicemi přizpůsobenými bariérovým ostrovům a pobřežním nížinám Texasu.  Časně kvetoucí verze supergenu nalezená v populacích z ostrovů pocházela původně ze slunečnice obecné.

 V některých případech může být druh dárce pro supergen zaniklý.  „Domníváme se, že by se mohlo stát, že určitý druh přijde do nového stanoviště, ukradne adaptivní supergeny od místního příbuzného druhu a potom tento druh nahradí,“ říká Todesco.  "Mohli bychom to nazvat 'duch supergenu', přetrvávající příspěvek druhu, který již neexistuje."

 Divoká slunečnice se díky své rozmanitosti a schopnosti přizpůsobit se i nehostinným stanovištím stala modelovým systémem evolučních studií.

 „Genome BC investuje do této práce od roku 2009,“ říká Lisey Mascarenhas, ředitelka sektoru, Agrifood a přírodní zdroje v Genome BC.  "Sbližování vize, strategických investic a vědeckého vedení pomohlo pohánět inovace ve výzkumu slunečnicové genomiky, které budou mít významné důsledky pro zabezpečení potravin a budou i nadále přitahovat globální investice do BC."

 Vědci sekvenovali genomy více než 1 500 rostlin ze tří divokých slunečnicových druhů: obyčejný slunečnice (Helianthus annuus), prérie slunečnice (Helianthus petiolaris) a slunečnice stříbrné (Helianthus argophyllus).  Poté zkoumali souvislosti mezi genetickými variantami a více než 80 znaky, které sledovali během růstu rostlin, jakož i s půdou a podnebím svých původních populací.  Výsledkem je dosud největší a nejkomplexnější demonstrace toho, že strukturální varianty - přeskupení chromozomové struktury, které jsou do značné míry zodpovědné za vytváření supergenů - hrají zásadní roli v adaptaci a speciaci.

 Kromě supergenů tato studie také identifikovala řadu nezávislých genů, které zřejmě propůjčují odolnost vůči stresu prostředí, kterému čelí divoká slunečnice, včetně sucha, tepla a nízkého stresu ze živin.  Tyto nezávislé geny budou pro pěstitele slunečnice neocenitelné, protože vyvíjejí kultivary, které mohou tolerovat extrémnější růstové podmínky předvídané v budoucnosti v důsledku změny klimatu.  Z hlediska zemědělství nabízejí větší flexibilitu než supergeny.

 „Protože fungují jako balíček, zavedení supergenu do pěstované slunečnice by znamenalo přenesení jak prospěšných, tak škodlivých vlastností, které jsou s ním spojeny,“ říká Todesco. „Zatímco supergeny obsahují několik genů, které by mohly být prospěšné v zemědělském prostředí, ale také  obsahují stovky dalších genů, z nichž některé nemusí být v plodině tak prospěšné.  Například snížením výtěžku nebo úpravou obsahu oleje v semenech. “

Zdroj: web
zpět

Habsburkové doby kamenné. Vědci našli důkazy o pravěké šlechtě Habsburkové doby kamenné. Vědci našli důkazy o pravěké šlechtě


Vědci pomocí analýzy DNA potvrdili vzácný příklad existence šlechty z doby kamenné. Dostávalo se jí výsostných pozic na pohřebištích po celém Irsku po dobu asi půl tisíce let a docházelo mezi nimi k incestním svazkům.

Článek

Jedny z nejstarších důkazů o takové hierarchii v lidské společnosti vědci publikovali  v časopise Nature. Hlavní z nich získali z pozůstatků dospělého muže pohřbeného v megalitickém monumentu Newgrange, 12 metrů vysoké kamenné stavbě s průměrem 76 metrů, jejíž stáří 5000 let tak přesahuje slavný Stonehenge nebo pyramidy v Gíze.

Z rozboru DNA neznámého nebožtíka vyplynulo, že jeho rodiče byli blízcí příbuzní, pravděpodobně sourozenci. Muž byl podle zjištění z dalších 44 vzorků DNA z různých pozůstatků napříč celým Irskem součástí skupiny, kterou spojuje exkluzivita honosných hrobů i vzdálenější příbuzenské vazby.

Vědci vystopovali příbuzenskou síť napříč širokým prostorovým i časovým rozsahem. Kromě zmiňovaného Newrange její části sahaly například i na megalitická pohřebiště Carrowmore a Carrowkeel, která leží na druhé straně ostrova. „Zdá se, že tady máme mocnou rozšířenou příbuzenskou skupinu, která měla přístup na elitní pohřebiště v mnoha regionech Irska po nejméně půl tisíce let,“ cituje BBC vedoucí výzkumu z Trinity College v Dublinu Laru Cassidyovou.

Incestní vztahy, jako ten nově prokázaný v Newgrange, jsou v lidské historii poměrně vzácným a ve většině společností tabuizovaným jevem, obzvláště pokud se bavíme o vztazích v nejbližším, v tomto případě sourozeneckém příbuzenství. Pokud se objeví, velmi často v případech, kdy je jeho účelem zachovat rodovou linii a udržet si moc.

BBC uvádí příklady sourozeneckých manželství ze starověkého Egypta nebo z říše Inků v Jižní Americe. V Evropě je známe i ze středověku a pro Čechy je asi nejznámějším příkladem incestních vztahů v šlechtickém rodě Habsburků, kterým náležel český trůn bezmála 400 let.

Paralela s dávným mýtem

S výsledky rozborů DNA koreluje i prastará místní pověst. Její první písemná zmínka se datuje do 11. století našeho letopočtu, čtyři tisíce let po zbudování monumentu Newgrange se v zápisech objevil příběh o králi staviteli, který znovuobnovil denní sluneční cyklus sexem s vlastní sestrou.

Stejně jako mnoho megalitických staveb je i Newgrange úzce spojený se slunečním cyklem. Byl postaven tak, že při zimním slunovratu Slunce při východu na okamžik díky precizně namířenému vchodu směrem k příslušnému místu na horizontu osvítí celou místnost uvnitř stavby.

Motiv se možná zapsal i do názvu nedaleké hrobky Dowth, který byl ve starověké irštině nazýván Fertae Chuile, lidové pojmenování lze podle BBC přeložit jako „Kopec hříchu“.

DNA vypovídá o tureckých kořenech irské kultury

Stopy irských neolitických obyvatel sahají až na území dnešního Turecka, odkud lidé expandovali do Evropy před šesti až sedmi tisíci lety. První irští zemědělci, kteří postavili zmiňované kamenné monumenty, se na sever Evropy dostali přes Pyrenejský poloostrov.

Když se tato kultura dostala na břehy Irska, zřejmě vytlačila méně početnou a pokročilou populaci původních lovců-sběračů, kteří byli geneticky podobní původním předzemědělským populacím vyskytujícím se napříč Evropou.

Původní lovci a sběrači měli podle vědců zvláštní kombinaci tmavé kůže a modrých očí, zatímco přistěhovalci z Malé Asie měli světlejší pigment a hnědé oči. Stará populace nicméně po příchodu zemědělců zcela nezmizela, dokazuje to DNA dvou jedinců nalezených v hrobce Parknabinnia na západě Irska.


DNA nových obyvatel Irska se během stovek a tisíců let od anatolských předků odlišila. Moře zřejmě fungovalo jako poměrně silná bariéra mezi touto a dnešní Anglii, Wales a Skotsko obývající populací, o čemž svědčí minimální smíšení DNA.


Zdroj: web
zpět

Muž po porodu zjistil, že je otcem pouze jednoho z dvojčat


Nepříjemný okamžik zažil čínský muž, který se po manželčině porodu dozvěděl, že je otcem pouze jednoho z narozených dvojčat. Extrémně vzácný případ odhalily testy DNA, které prokázaly, že každé z dětí má jiného tatínka.

Jména matky ani otce nebyla vzhledem k ochraně soukromí zveřejněna. O tom, jak vzácný je takový případ, informoval Teng Ja-ťün, jenž prováděl testy otcovství. „Šance, že se stane takový případ, je zhruba jedna ku deseti milionům,“ potvrdil ojedinělost situace.

„K tomu, aby se takový případ dvojvaječných dvojčat odehrál, je potřeba, aby v jednom měsíci žena uvolnila dvě vajíčka místo jednoho. Poté je potřeba, aby měla pohlavní styk se dvěma muži v poměrně krátké době po sobě,“ vysvětluje doktorka Tengová z pekingského forenzního střediska.

Jak otec reagoval na informaci o tom, že se jeho žena musela setkat kromě něj ve velmi krátkém rozestupu také s jiným mužem, čínská média podrobně neinformovala. Daily Mail uvedl s odkazem na server China News Weekly, že muž byl „zmatený“.


Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Vědci geneticky upravili komáry. Budou se jim rodit jen samečci, má to porazit malárii


Rozsáhlý výzkum prokázal, že je možné pomocí genetického inženýrství zničit populace komárů, kteří přenáší malárii. Tým vědců z londýnské Imperial College London v laboratoři změnil geny komárů Anopheles gambiae tak, že ztratili schopnost se rozmnožovat.

Genetici změnili DNA komárů tak, že se jim rodilo mnohem více samců než samic a během několika generací to vedlo ke stavu, kdy z populace samice vymizely úplně, a komáři tak vymřeli.

Jde o vůbec první genetickou modifikaci, která tímto způsobem narušuje rozmnožování. Vědci očekávají, že tento způsob bude při kontrole přemnožených populací komárů mimořádně účinný i v reálném světě.

Komáry přenášená malárie je totiž hrozba, která lidstvo dosud intenzivně trápí. Jen v roce 2018 zaznamenali lékaři 228 milionů případů této nemoci a 405 tisíc lidí na ni zemřelo. Kvůli globálnímu oteplování se navíc infikovaní komáři dostávají stále častěji na sever a malárie se tak šíří i do míst, kde byla doposud výjimkou.

Komáři a malárie

Na světě žije asi 3500 druhů komárů, jen čtyřicet z nich ale může přenášet malárii, přičemž jsou si všechny blízce příbuzné. Pro zmiňovaný laboratorní experiment vědci vybrali druh Anopheles gambiae, protože právě on je v subsaharské Africe vůbec nejčastějším přenašečem.

Autoři výzkumu doufají, že v budoucnu budou smět tyto genetické komáry vypustit do přírody – přispívali by tam k pomalému nahrazování samic samci. Jednak by to vedlo k úbytku komárů, protože by se nedostávalo samic, ale také by to přímo zmenšovalo hrozbu přenosu malárie na člověka: právě samice totiž na rozdíl od samců sají krev a přenášejí nemoc.

Laboratorní experimenty k takovému kroku ale zatím nestačí; podle autorů práce zveřejněné v odborném žurnálu Nature Biotechnology bude zapotřebí ještě mnoha dalších kroků, které ověří spolehlivost i bezpečnost takových úprav.


Zdroj: Česká Televize - ČT24
zpět

Nový koronavirus mohl infikovat lidi po léta, než zmutoval a stal se pandemickým


Vědci se stále snaží odhalit, jak se dostal mezi lidi nový koronavirus SARS-CoV-2 a proč je tak infekční. Obvykle se předpokládá, že se přenesl na lidi ze zvířat a pak už se šířil mezi lidmi. Existuje však i hypotéza, že se na lidi přenesl několikrát už dříve, ale v roce 2019 zmutoval, takže se stal mnohem nakažlivější, uvedl list The Daily Mail, který citoval autora teorie Francise Collinse.

List zmínil zprávu mezinárodního týmu vědců, zveřejněnou v časopisu Nature Medicine, že lidé byli dlouho v kontaktu s relativně méně nebezpečnou variantou koronaviru, který nakonec zmutoval. Tým, v němž byli experti ze Scrippsovy univerzity v La Jolle v Kalifornii, z Columbijské univerzity a z univerzit v Edinburghu, Sydney a Tulane, zmínil možnost, že podobně jako v případě příbuzné MERS se přenášel ze zvířat na lidi opakovaně. MERS se opakovaně nakazili lidé od velbloudů, i když rezervoárem nákazy jsou netopýři slujoví žijící mimo jiné v hrobkách faraonů.

V minulosti však onemocněli při nákaze Covid-19 jen jednotlivci nebo malé skupiny lidí. Pak ale virus zmutoval, změnil se jeho protein, jímž se navazuje na enzym ACE2 na povrchu buněk u lidí. Přes ACE2, virion (základní částice viru schopná infikovat hostitelskou buňku) proniká do nitra napadené buňky, v níž se se replikuje.

„Výsledkem postupných evolučních změn během let či pravděpodobně dekád nakonec dosáhl schopnosti se přenášet z člověka na člověka a způsobovat vážnou, často život ohrožující nemoc,“ uvedl ředitel Amerických národních zdravotních institutů (NIH) Francis Collins.

Přesto se za pravděpodobnější považuje varianta, že virus zmutoval u zvířat a loni v listopadu se poprvé přenesl na lidi a dále se mezi nimi rychle šířil.

Kombinace viru z netopýra a luskouna

Vědci z Minnesotské univerzity v článku zveřejněném v časopisu Nature srovnali genetickou informaci koronaviru SARS-CoV-2, který způsobil pandemii Covid-19, s koronaviry u netopýrů a luskounů. Zjistili, že všechny kmeny se navazují na stejný enzym angiotenzin konvertázu (ACE2), přes který pronikají do buňky hostitele a v ní se replikují. Podle nich to jasně ukazuje, že se se virus způsobující Covid-19 přenesl z netopýrů na lidi, popřípadě přes luskouny působící jako zprostředkovatelé nákazy.

„Vypadá to, že SARS-CoV- 2 by mohl být kombinací virů z netopýrů a luskounů,“ uvedl virolog z New Orleans Robert Garry. Podobnost SARS CoV-2 s viry netopýrů a luskounů také podle něj jednoznačně poukazují na jejich přirozený původ a vyvracejí konspirační teorie, že byl uměle syntetizován v laboratoři jako biologická zbraň.

„Je to jen další přenos ze zvířat na lidi,“ uvedla molekulární epidemioložka z Basileje Emma Hodcroftová. „Je to nejjednodušší vysvětlení toho, čeho jsme svědky,“ dodala. 

Podle webu ScienceNews zřejmě došlo jen k jednomu přenosu ze zvířete na člověka a virus se pak hned šířil mezi lidmi.

Zdroj: Novinky.CZ
zpět

Nový typ koronaviru nevznikl v laboratoři, ale v přírodě. Proběhly v něm spontánní změny, říká vědec


Vědci porovnali sedm známých typů koronavirů. Nový typ, který způsobuje epidemii, nevznikl manipulací v laboratoři, ale evolučně v přírodě. Má také jedinečnou molekulární strukturu.

Autoři studie otištěné v magazínu Nature Medicine potvrdili, že nový koronavirus má přirozený původ a stal se škodlivým přirozenou cestou.

Porovnávali sekvence genomů různých typů známých koronavirů. SARS-CoV-2 je zatím sedmým, který je schopen infikovat lidi.

Analýza ukázala, že tento RNA virus nebyl vytvořen v laboratoři a ani nebyl záměrně manipulován. „Vědci se dopátrali spontánních změn, které ve viru evolučně proběhly,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Ivo Rudolf z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, který studii přeložil.

Molekulární struktura SARS-CoV-2 se od dalších známých koronavirů podstatně liší a podobá se příbuzným virům, které už známe u netopýrů nebo luskounů.

Metaforicky lze tento „nový model“ viru přirovnat k autu – pomyslní konstruktéři aut (virů) vezmou existující model konkrétní značky, vymění mu kola a motor a ponechají konstrukci. Takový celek se pak stane základem pro nový model auta (virus). Koronavirus má ale úplně novou konstrukci, jakou byste u ostatních nenašli, jde tedy o úplně novou značku.

Srovnání sekvencí genomů různých koronavirů vědci zveřejnili na webu. Zachovali se stejně jako Číňané, kteří sekvenci genomu viru SARS-CoV-2 zveřejnili krátce po propuknutí epidemie.

Vývoj koronaviru

Podle první verze se nový typ koronaviru do své současné patogenní podoby vyvinul ve zvířecím hostiteli a až poté se přenesl na člověka. 

Jednalo se pravděpodobně o netopýra, dalším mezihostitelem mohl být luskoun. Pokud platí tato verze, může se takový přenos opakovat i v budoucnu, uvedl pro server Science Daily spoluautor studie Andrew Rambaut.

Podle druhé verze se virus na člověka přenesl ze zvířecího hostitele nejdříve ve verzi, která nebyla škodlivá. Až poté zmutoval do podoby umožňující snadný přenos mezi lidmi. V ní se proteiny viru velice účinně vážou k lidským buňkám.


Zdroj: iRozhlas.CZ
zpět

Na pomoc závislým na kokainu. Vědci upravili enzym, který pomůže drogu rychleji rozložit


Kokain je v módě a závislých přibývá, tvrdí odborníci. Do boje s drogou a na pomoc závislým nyní vyrazili genoví inženýři. Těm se podařilo vytvořit virus, který zajistí rychlý rozklad této drogy v těle. Podle nich tak bude jednodušší pro narkomany skoncovat s užíváním kokainu.

Závislost na kokainu drží své oběti pevně v hrsti. Člověk se z ní prakticky nikdy nevyléčí. I po létech abstinence stačí narkomanovi jediné „klopýtnutí“ k tomu, aby bílému prášku opět zcela podlehl. Léčba je zdlouhavá. 

Lidí závislých na kokainu přibývá. Jestliže v roce 2014 odhadovala americká organizace National Survey on Drug Use and Health počet lidí závislých na kokainu na jeden milion, ale o tři roky později už musela zvýšit svůj odhad na víc než dvojnásobek. O oblibě této drogy jasně hovoří výsledky chemických analýz, při kterých vychází pozitivní na kokain většina prověřovaných bankovek.

A bylo celkem jedno, jestli si chemici vezmou na paškál euro, brazilský real, polský zlotý nebo českou korunu. V jiné studii analyzovali chemici vodu v čistírnách odpadních vod v 50 městech 18 zemí a výsledky jasně ukázaly, že o víkendech tu kokain teče proudem. Bezkonkurenční jedničkou kokainových víkendů se ukázaly Antverpy. 

Vědci z americké Mayo Clinic pracují už delší dobu na léčbě závislosti na kokainu pomocí genové terapie. Už před dvaceti lety se jim podařilo získat enzym, který velmi rychle rozkládá kokain na neúčinné látky. Pokud by enzym koloval lidem v krvi, rozkládal by drogu tak rychle, že by nestačila v těle zaúčinkovat. Kupovat si drahou drogu a nemít z ní požitek by žádného narkomana dlouho nebavilo. 

Enzym vznikl modifikací enzymu butylcholinesterázy, která se běžně vyskytuje v lidském těle a kromě jiných reakcí katalyzuje i loudavý rozklad kokainu. Malou modifikací genu se podařilo u BChE zvýšit rychlost rozkladu kokainu 2000krát.


Zdroj: E15
zpět

Vědci našli důkazy o existenci pravěkého druhu člověka, který žil před půl milionem let


Vědci objevili důkazy svědčící o existenci dosud neznámého druhu pravěkého člověka, který žil v Africe před zhruba půl milionem let a jehož geny se stále objevují v některých západoafrických populacích. Informoval o tom britský list The Guardian.

K závěru vědci dospěli při analýze genomu západoafrických populací, při níž zjistili, že až pětina jejich DNA pochází od neznámých předků. Nález podle vědců naznačuje, že předchůdci moderních Západoafričanů se křížili s dosud nenalezeným pravěkým druhem, stejně tak, jako se pravěcí Evropané křížili s neandrtálci.

„Všichni Západoafričané, které jsme zkoumali, mají předky z této neznámé pravěké populace,“ uvedl biolog Sriram Sankararaman, který studii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles vedl.

Na rozdíl od současnosti byl svět před stovkami tisíc let domovem mnoha příbuzných druhů nebo poddruhů člověka a když se tito pralidé potkali, nebylo vyloučeno, že se zkříží. V důsledku toho moderní Evropané mají malé množství neandrtálských genů, zatímco původní Australané, Polynésané a Melanésané mají geny od denisovanů, další skupiny pravěkých lidí.

Předchozí studie naznačily, že jiní starověcí lidé kdysi putovali po Africe, ale bez fosílií či DNA pátrání po těchto pralidech vázlo.

V nejnovější studii vědci zkoumali 405 genomů ze čtyř západoafrických populací a pomocí statistických technik zjišťovali, zda se příliv genů z křížení uskutečnil v dávné minulosti. Analýza naznačila, že tomu tak bylo ve všech případech.

Následně vědci hledali v afrických genomech části DNA, které se odlišovaly od moderních genů. Tyto úseky pak porovnávali s geny neandrtálců a denisovanů a dospěli k závěru, že zkoumaná DNA musela patřit dosud neznámé skupině pralidí.

Vědci analyzovali genomy příslušníků různých etnických skupin z Nigérie, Sierry Leone a Gambie a dospěli k závěru, že DNA od záhadné skupiny pralidí představuje dvě až 19 procent jejich genetického původu. Křížení moderních lidí s tímto druhem se podle nich mohlo stát před 43 000 lety. Zároveň ale realita může být ještě komplikovanější, a mohlo například existovat ještě více druhů pralidí, upozornili vědci.

Zdroj: Lidovky.CZ
zpět

Britští vědci vytvořili první geneticky modifikované kuře, které nešíří ptačí chřipku


Vědci ve Velké Británii vytvořili první geneticky modifikované kuře, odolné proti ptačí chřipce. Tento výsledek znamená, že zatímco geneticky upravená kuřata jsou sama infikována, ostatní virus nedostanou. 

Tým výzkumníků na univerzitě ve skotském Edinburku zveřejnil své výsledky v časopise Science. Výsledky ukazují, že je možné chovat zvířectvo odolné vůči virovým onemocněním.

Výzkumníci do kuřat naočkovali umělý gen. Tím se malá část viru ptačí chřipky dostala do kuřecích buněk. Dotyčná kuřata se tak infikovala, ale virus je neškodný pro ostatní drůbež.

Vědci jsou přesvědčeni, že je tato genetická modifikace naprosto neškodná jak pro kuřata, tak pro člověka, který je bude konzumovat.

Profesorka Helen Sangová z edinburské univerzity řekla BBC, že tato genetická modifikace je potenciálně mnohem lepší způsob ochrany proti nemocem než vakcíny, protože tato metoda je účinná, i když virus sám podstoupí mutaci. 

Zdroj: iRozhlas.CZ
zpět

o firmě

Advanced Genetics, s.r.o. poskytuje genetické testy se 100% spolehlivostí již od roku 2005. Dnes je největším poskytovatelem služeb komerční genetiky v ČR. Pracujeme s nejlepšími a nezávislými světovými laboratořemi. Největší garancí kvality jsou desítky tisíc klientů, o kterých jste nikdy neslyšeli.s

Terms of Use
Privacy Policy - GDPR
FAQ
Sitemap

aplikovaná genetika

Teoretické znalosti vědců a laboratorních genetiků, jsme dokázali dostat do praxe. Pro potřeby klientů děláme vše. Jako první jsme nabídli anonymní a dostupné DNA testy v nejvyšší kvalitě, kterou dosud nikdo nepřekonal. Jako první jsme přišli ve střední Evropě s analýzou nutriční genetiky. Vytvořili jsme první dlouhodobé programy personalizované výživy, které respektují i osobní genetiku. Bavíme obdarované zajímavými testy genů nevěry nebo dlouhověkosti. A zajišťujeme spokojenost klientů 100% kvalitou. Vyzkoušejte sami. Od prevence zdraví, až po složité životní situace - vždy profesionálně.

kontaktujte nás

  • telefon:
    603 466 620
  • e-mail:
    info@DNAtest.CZ
  • adresa:
    Politických vězňů 8
    110 00 Praha, CZ
    Czech Republic